Středeční Noční linka: Už mi není 20, 30, 40 ani 50...

2. říjen 2024

Už mi není lásko dvacet let, zpívá ve svém hitu Jiří Zmožek a pokračuje dál. Dnes v noci se vás budu ptát, jaké představy o životě jste měli v době, kdy vám bylo dvacet let. Co jste si mysleli o životě ve třiceti letech, jak jste prožívali čtyřicítku? A co další období po padesátce, co vám každá započatá životní dekáda přinesla do života nového? Chtěli byste se vrátit v čase nebo vám to vyhovuje tak jak to je? V jakém životním období jste se cítili nejlépe a proč?

Pojem „čas“ může označovat časový údaj, určitý okamžik na časové ose, která má počátek ve zvoleném nulovém referenčním bodě. Čas se dá také definovat jako neprostorové lineární kontinuum, ve kterém se události stávají ve zjevně nevratném pořadí. Jako takový je podstatnou složkou struktury vesmíru. Je velmi obtížné, až nemožné, si čas nějak představit.

Své příběhy můžete volat do studia Českého rozhlasu na telefonní číslo 731 800 900 nebo napište na e-mailovou adresu: linka@rozhlas.cz, případně využjte webový formulář www.rozhlas.cz/linka.

Daniela z Prahy |Život končí až úplně na konci. Napsala jsem si v patnácti letech jako motto do krásného koženého alba s mým jménem na přední straně. Poctivě jsem si do něj lepila obrázky z tanečních, najdete tam i několik dopisů a fotografií mých prvních velkých platonických lásek. Když jsem opustila svět snění a vrhla se do normálního života, řídila jsem se mottem, že Pán Bůh na nás naloží jen tolik, kolik uneseme. Zkoušel mě důkladně. Po 68. roce jsem přišla o milovanou práci v rádiu, pak jsem se léta plahočila po různých pracovištích a v osmdesátých letech jsem se díky pomoci svých starých kamarádů vrátila ke své původní profesi. Ale bylo to za cenu změny bydliště. Můj pubertální syn tenkrát tropil scény, že do Prahy nechce. Nakonec se vše uklidnilo a v 89.jsem byla ráda, že syn – student VŠ přežil ve zdraví Albertov i Národní, Doufali jsme, že konečně bude vláda v rukou odborníků. Zemětřesení devadesátek jsme přežili a teprve dnes v mnohých filmech vidíme, co se v tom čase dělo. Kdo zbohatl, třeba na kuponové privatizaci, kdo koho utopil na Orlické přehradě, kolik prosperujících českých firem už nám nepatří. Nechci o tom ani přemýšlet. Museli jsme být bohatá a silná země, když to všechno uneseme. Cestou k současnosti jsme poztráceli nejen národní bohatství, ale i slušnost a vzájemnou empatii. To mě mrzí nejvíce. Člověk člověku jako by se odcizil. Začíná to tím pěkným pozdravením v domě, na ulici. Dnes je mi přes osmdesát a říkám si, pokud budu zdravá, tak jaké si to udělám, takové to mám. Chodím na počítačové kurzy, na výstavy, na koncerty a protože jsem nespavec, tak poslouchám i noční linku. Partner, který mi před rokem po 55 společných letech odešel, mi chybí víc než všechno bohatství světa. Přeju všem, aby si své dny naplnili těmi nejlepšími zážitky. Daniela
Bedřich |Dobrý večer to byl život když mi bylo 20 let Já jsem chodil pořád na zábavy a diskotéky nashledanou
Dana|Ve dvaceti mi bylo těžko. Malé dítě, doma zadarmo. Představa jen jak jít do práce...a něco vydělat. Třicítka už byla lepší, oba jsme pracovali s měli se lépe. Budovali nástavbu na domě. Nejhezčí věk byl 40. Děti větší a cestování po Evropě. Pak přišel důchod po šedesátce. Nejhezčí období. Konečně nemusím vstávat brzy a vlastně nemusím nic. Už 10 let.. Můžu si cestovat kam chci a užívat cesty s kamarádkama. Nestěžuju si. Manžela mám 52 let.
Jana|Dobrý večer všem linkařům a dnes hlavně vám, p. Jano! Toto téma je právě pro většinu nás - linkařů. Řekla bych, že duše nestárne. Vzpomínám, když jsem měla 18 a rodiče mi blahopřáli k plnoletosti a jako dárek mi nechali udělat zlatý prsten. Jednou jsem ho ztratila v Tatrách, po týdnu zase našla a od té doby ho nosím a chráním ho. Nejlepší léta byla asi ta studentská, i když někdo na školu nadává, já zpětně tahle léta považuji za nejkrásnější. Ani na moje pracovní léta nemám špatné vzpomínky, ale užila jsem si to a ráda jsem odešla do důchodu. Myslím, že 39 let aktivní služby stačilo a ten čas ubíhá tak, že jsem už 8 let v důchodu. Jak jsem prožívala čtyřicítku, na kterou se ptáte, už nevím, ale vzpomínám si na padesátku. Hlavně s kolegy z práce jsem to pořádně oslavila a stoly se prohýbaly. No proč ne, v padesáti jsem se cítila mladá a životem zkušená, cestovala jsem do zahraničí a nejvíc lituji, že moji rodiče se toho už nedožili. Za pár dní to bude 41 let, co navždy odešel můj tatínek, se kterým jsem si rozuměla a rok před padesátkou odešla maminka. Takže to byl škraloup na kráse toho věku. V šedesáti jsem si našla přítele a ostatním takovou známost také doporučuji. Máme své byty, to měnit nebudeme a tak jsme střídavě na obou místech, máme společné přátele a pokud to jde, tak cestujeme. Snažím se mu splnit přání, že ho vezmu na místa, kde nikdy nebyl. Zrovna v září jsem mu splnila přání navštívit chrám sv. Víta, tak jsem koupila okruh, kde byla i Zlatá ulička nebo bazilika sv. Jiří. Za týden jsme jeli znovu a den jsme strávili v Národním muzeu. Takže dělat radost druhému to člověka naplňuje. Jak tady slyším to žehrání na politickou situaci, člověk spíše špatně snáší zhoršení mezinárodních vztahů a stálého napětí. Takovým životním poučením je bohužel, to, že celý život je napětí mezi národy, už nevěřím, že bude klid. Kolikrát jsme s přítelem konstatovali, že mladí už bychom být nechtěli. Jana
Milan -toho času z Itálie|Dávno byly změny v pojímání svobody a všem mladém věku sem věřil ,že se změnou přijdou lepší časy ,ano já ne mám ,sú rád za ně ,ovšem jelikož znova mnoho věcí tu řídí neschopní lidi i bývalé struktury ,nevím čeho je dnes můj Svět hezčí ,záleží lidem v postkomusmu vůbec na pravých hodnotách žití jež nejsou peníze ,ale daleko větší a důležitější , co nám šou platné mobily ,dyz sa neumíme mnohdy ani pozdravit a , že skočíme tzv. NA špek politikům ,kteří ANO jsou čím jsou a z lidí sa stávají otroci ? neb v .nohdy sa kyve ,ale skutek utekl, hezké noční povídá i s upřímnosti všem nám přeju pokud možno v uvědomění co dnes už každý žijem tedy v těch ne ,už ani třeba v 50 rokoch
Sváťa z Brna|Krásný dobrý večer všem,ať jste v jakémkoli věku ale stále můžete naslouchat Noční lince.Vám paní Jano přeji co nejvíc pěkných písniček.Jiří Zmožek to krásně vystihl v uvedené písničce a je tu otázka , jak jsem to prožíval já.Ve 30 ti jsem byl plný elánu , závodně jsem sportoval a dařilo se mi i v práci , nebot jsem organizoval setkání se známými umělci , výlety , zájezdy, soutěže.Sám jsem se několika TV souěží zúčastnil ale se střídavými úspěchy.Tempo i pohodu jsem vydržel do 50 ti let.Pak jsem přešel na jiný úsek a ještě plný elánu jsem vše zvládnul až do odchodu do důchodu.A co v důchodu ? Jako kulturní a sportovní referent jsem byl 5 let na jedné zotavovně kde to bylo bezva pro všechny.No a pak až do 70 let jako člen ochranky na MMBrna.Aco dál ? Doposud jsem rozhodčím volejbalu ,rád připravuji zábavu i pro Klub důchodců , konám vycházky do okolí, filmuji a fotím nejen rodinné události, přispívám do Noční lůinky , čtu , luštím křížovky .Docela rád bych se vrátil do 70 tých let minulého století.Tak a je to.Na to že mi bylo 82 let to není zase tak špatné,že jo! Tak dobrou noc. Váš Sváťa
Helena,Matylda|Ve 20 těch slz by byl bazén,ve 30 jsem již nebyla blázen,každý chlap,říká mám Tě rád,pak 2 děti a byl z něj HAD.Ve 40,oči lhaly každou NOC,ALE NEvolala jsem o pomocV práci super,někdy jsem si řekla HELčo uber,začala jsem EVROPU chápat,a řekla jsem si NENEchám vedle sebe chlapa chrápat,koupila jsem si Dům,a ON v bytě zkoušel svůj UM.JÁ samav 50 již NIC nezměním,s ním byl každý DEN vězením,uvař,vyper,buď na mne sladká,do postele vlez a zavři za sebou vrátka.ON si žil svým uměním.Jsem veselá VDOVA,tohle je mé loučení do 100 již NIC nezměním.Mám smůlu nebo štěstí?NECHCI do 100 let ten balvan "BORCA"nového nésti.Jsem s ním vzpomínkami ,přesto SAMA 100 se blíží,a CO TO BYLO MEZI NÁMA?"LÁSKA" 100 roků v šachtě žila??a co s toho mám,1 VNOUČE+důchod+HAHAHA
frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.JANIČKO A POSL.N.L. JÁ JSEM NEMĚL V ŽIVOTĚ MOC ČASU O ŽIVOTĚ UVAŽOVAT ,PROTOŽE DO MOJÍCH 26 LET MĚ TRÁPILY LEDVINY,TAK TO JSEM MĚL ŠPATNY MYŠLENKY.PO ZDAŘENÉ OPERACI TÉTO LEDVINY ,JSEM SE ZAŘADIL DO NORMÁLNIHO PRACOVNÍHO PROCESU,NO A JAKO ZEDNÍKOVI MĚ ZAČÁL ŽIVOT RYCHLE UBÍHAT,NEDĚLÁL JSEM SI O ŽIVOTĚ ŽÁDNÉ ILUZE,NO A VIDÍTE,NAJEDNOU JE MĚ 82 ROKŮ,JAK TO RYCHLE UTEKLO AJI BEZ TĚCH PŘEDSTAV . TROCHU JSEM PŘEMÝŠLÉL JAK TO BUDE AŽ TADY NEBUDOU NAŠI RODIČE,NO A UŽ JETO PŘES 22 ROKŮ CO ZEMŘELI ,A NYNÍ JE ŘADA NA NÁS,TAK JAKÉ PAK ILUZE. NIKDY JSEM SI NEMYSLÉL ŽE 82 ROKŮ MŮŽE TAK RYCHLE UTÉCT.ZDRAVÍ FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
Dobromila Atalovičová |ZDRAVIM VAS JANICKO A VSECHNY VZPOMINKA KDYZ MI BYLO DVACET POZNALA JSEM MICHALA BYLA TO VELKA LASKA BYLA SVADBA MUJ MANZEL SE CHTEL VRATIT NA SLOVENSKO ODESLA JSEM S NIM BYL VELKY CHOVATEL POSTOVYCH HOLUBU USPECHY I V ZAHRANICI OôYMPYADY MNE ZAPOJIL DO COVATELSTVI BYLA JSEM V KLUBE úO POKLADNI V MANZELSTVI VYBUDOVAL RODINY DUM SAMOREJM E NOVY HOLUBNIK MNELI JSME DVA SYNY BYLI K NASI SPOKOJENOSTI STALE I V TO MTO CASE MUJ ZIVOT POSTIHLA VELKA ZTRATA A SMUTEK MICHAL V SEDESATI UMIRA ZIVOT JE NELEHKY BOJ MNELA JSEM URAZ PRI KOSENI OPERACE RODINY SYNU MI PO MOHLI ZIVOT JE BOJ VSE M VSE DOBRE ZDRAVI POHODU ZDAR A SILU DOBROMILA
Bohumír - čas nadějí !| Ano, každá započatá dekáda v mém životě, věštila něco nevídaného, neslýchaného a s úsměvem bude líp. Když máte po svém boku partnera, který vám dodává a nabíjí energií, není co řešit. Tak nějak to šlo samo sebou a najednou jsou tu pokročilé roky. Co s tím? Život se nedá zastavit, no zrovna včera jsem měl jeden z největších těžkých pádů na zahradě. Dopad na pr. kyčli . S údivem co jsem to udělal za blbost a šťasten že mohu vstát, jsem si byl vědom, co stáří sebou přináší! Nadělal jsem kopanců v životě dost, ale i spoustu dobrých věcí , které mě posunu- jou dál Zdravím přátelé.
Sylva|Dobrý večer. Jsem ročník 52. V mém mládí se razilo heslo: Nevěřte nikomu komu je přes třicet! A když už mi přes třicet bylo, hodně se mluvilo jak bude po roce 2000. Říkala jsem si - to už budu stará a odepsaná :-) V roce 2000 ve 48 jsem se ještě zamilovala - i když od nepravého ale díky za zkušenost. A řekla jsem v duchu všem mužům: Už vás nechci. Nejlepší byla šedesátka. Četla jsem že podle nějakého čínského učení je to nová etapa, nový začátek a těšila jsem se - vše se vyplnilo. Stěhování natrvalo do Brna, nové bydlení v hezkém místě, vše jsem si pořizovala nové, jen málo kousků nábytku jsem si přivezla. A úplně nečekaně přišla nová láska.Společné zážitky hezčí než v mládí, stále jsme někam vyráželi, objevily se i peníze na takové aktivity. Pravda, růže nebyly bez trní, ale takové zkušenosti jen posílily a dnes jsme dobří kamarádi a vídáme se skoro každý den. Dnes nejvíc vzpomínám na svou "šedesátku", kdy jsem (v předčasném důchodu) už nic "nemusela" a při dobrém zdraví jsem se více radovala ze života - radost zůstává i přes občasný neduh stárnutí. Dobrou noc!
Michal Sedlák z Myšlína|Když mi bylo dvacet, věřil jsem v pravou lásku. Je mi čtyřicet a pořád v ni věřím. Jenom to dá víc zabrat, tu víru neztrácet. Když mi bylo dvacet, myslel jsem, že pomáhat je dobré. Je mi čtyřicet a pořád si to myslím. Jen záleží na tom komu, kde a jak. Když mi bylo dvacet, věřil jsem, že se dá ruletou živit. Je mi čtyřicet a vím, že ruletou se opravdu živit dá. Jenom ne jako hráč. Když mi bylo dvacet, tak nějak jsem si myslel, že svět už se moc měnit nebude. Jenže je mně čtyřicet a stále si připomínám – všeho do času, jenom vesmír navěky. – Tak rád bych vrátil čas. Už jenom proto, abych řekl mámě, že je tím nejlepším člověkem na světě. Ale řeknu jí to, až taky připluji na ten druhý břeh. Vždyť stačí jenom chvilku počkat.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.