Střemeníčku dal jméno lovčí Třemen z počátku 13. století
Střemeníčko patří k menším vesnicím Litovelska. Přestože je to jen osada nedaleké Luké, najdeme zde pozoruhodné památky a také krásnou přírodu, jíž dominují zejména daleké výhledy.
Střemeníčko se rozkládá na jihovýchodním svahu Holého vrchu, 514 metrů vysoké homole v Zábřežské vrchovině. Na jih otočená poloha v krasové krajině dělá z tohoto místa příjemnou lokalitu s mírným podnebím. I proto vzniklo Střemeníčko už poměrně dávno. Osadu založil pravděpodobně na počátku 13. století, patrně v letech 1202 – 1215, správce královského lovčího Slavaty Třemen, nazývaný též Střemena z Chudobína. Tento muž dostal za své služby na počátku 13. století v léno nějaké pozemky kolem Chudobína a na nich zakládal obce. Jednou z nich je i Střemeníčko, kterému vtiskl patrně i své jméno.
Další osudy Střemeníčka jsou zahaleny tajemstvím. Zmínky o této obci se znovu objevují až v roce 1384, kdy se dozvídáme, že byla rozdělena mezi několik majitelů, vesměs drobných zemanů z okolí.
Od roku 1437 obec patřila k panství se sídlem v Bílé Lhotě a spolu s ním se dočkala konce patrimoniální správy. Po roce 1848 byla obec samostatná jen krátce. V roce 1869 se stalo Střemeníčko částí Javoříčka a později Březiny v soudním okrese Konice. Od roku 1884 se však vesnice opět osamostatnila a spolu s osadou Javoříčko byla připojena k soudnímu okresu Litovel.
Obec to nikdy nebyla velká. Na konci 18. století měla pouhých 121 obyvatel v 21 domech. To už k obci patřila také samota Nový Dvůr, kde byly čtyři domy. Počet obyvatel rostl jen pomalu, přesto v roce 1900 měla obec 45 domů a 260 obyvatel.
Katolíci versus pravoslavní
Lidé z obce hospodařili na zdejších polích, chovali dobytek a také pálili vápno. Původní domácí pálení v polozemních vápenkách vystřídala moderní produkce vápna ve dvou kruhových pecích. Po první světové válce zde působily dvě náboženské skupiny. Výsledkem jejich „soupeření“ jsou dvě církevní stavby v obci – katolická kaple postavená v roce 1930 a pravoslavný kostelík sv. Václava, který zde v roce 1936 vybudoval stavitel a duchovní Vsevolod Kolomacký původem z Ukrajiny.
Kromě toho najdeme ve Střemeníčku také dva kříže a památník padlým v první světové válce, kterému vévodí busta T. G. Masaryka. Návrat ke starým tradicím zemědělské produkce propaguje v bývalém Novém Dvoře vybudována biofarma. Kromě toho láká do Střemeníčka také výhled do krajiny. Zejména z návrší nad vesnicí je unikátní panoramatický výhled k severu, kde je možné obsáhnou kopce Jeseníků i Svatý Kopeček u Olomouce.
Dnes je Střemeníčko součástí Luké a je vyhledávanou lokalitou pro cyklistické i pěší výlety. Prochází tudy cyklotrasa i červená turistická značka vedoucí z Konice do Litovle. Jen kousek odsud leží javoříčské jeskyně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
