Sucho po kůrovci mění vodní režim lesů. Hydrologové sledují vliv odlesnění na krajinu

„Už teď je z dat vidět, že je opravdu sucho,“ shrnuje letošní situaci hydrolog Jan Unucka. Výsledky měření podle něj potvrzují změnu vodního režimu lesů. „Celkově dochází k vysušování krajiny. Když to hodně zjednoduším, tak se dá říct, že suchá období jsou střídána povodněmi,“ dodává.

Zalesněné oblasti podle výzkumu vodu lépe zadržují. „Odtok z lesních povodí, kde ještě nějaký les zůstal, je vyrovnanější. Dlouhodobě tam nejsou ty výrazné výkyvy v odtoku,“ popisuje hydrolog a dodává, že významnou roli hraje i podrostová vegetace.

„Hodně záleží na tom, zda se na kalamitní holině nachází nějaká podrostová vegetace – například keře, tráva a podobně. Ty totiž působí jako ochranný prvek pro půdu a zmírňují dopad změny oproti zcela holému a nechráněnému povrchu,“ upřesňuje Unucka.

Sucho nahrává kůrovcům

Sucho však zároveň zvyšuje riziko dalšího šíření kůrovce. „Pro stromy, včetně smrku, existuje riziko takzvaného přísušku, což je pro rostlinu vodní stres. Má nedostatek vody, je ve stresu, takže když to řeknu lidově, je nemocná,“ vysvětluje hydrolog.

„Kůrovci to snadno poznají – zdravý smrk totiž dokáže nezvaného vetřelce zalít pryskyřicí. Tím jasně signalizuje, že je stále dostatečně životaschopný a schopen se bránit,“ říká Unucka.

Po ukončení projektu Deforest se tým vědců chystá na jeho pokračování. Nová fáze výzkumu se zaměří na regeneraci lesa po kůrovcové kalamitě. „Nyní jsme se zaměřili na fázi rozpadu a chceme sledovat fázi regenerace. Čím déle probíhá měření a pozorování, tím jsou výsledky přesnější a data kvalitnější,“ uzavírá Unucka.