Sucho v Česku? Pršelo, ale česká krajina bude mít s klimatickými změnami problém, varuje expertka

17. červen 2020

Letošní květen a červen byl pro českou krajinu veskrze pozitivní, přispělo k tomu množství srážek. Přesto ale naše krajina ani v tuto chvíli není ve stavu, kdy by mohla klimatickým změnám efektivně odolávat, hodnotí experti.

17. červen je Mezinárodním dnem proti rozšiřování pouští a sucha. Více článků o vodě a suchu najdete zde.

Data nasvědčují tomu, že letošní rok nebude pro zemědělské výnosy dramaticky nepříznivý jako v letech 2015 nebo 2017 a 2018, tvrdí Miroslav Trnka, koordinátor týmu Intersucho. Za posledních 6 let jsme podle něj prakticky na nejlepších hodnotách pro červen.

Čtěte také

Trnkův optimismus ale nesdílí Kateřina Pixová z Katedry biochemických úprav krajiny Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. „Vzhledem k tomu, že vývoj je dlouhodobý a v přírodě i v krajině je určitá reakční doba, tak si nejsem jistá, že můžeme být optimističtí.“

Samozřejmě záleží na dalším vývoji počasí a klimatu, vysvětluje. Upozorňuje ale, že naše krajina v tuto chvíli není ve stavu, kdy by mohla klimatickým změnám efektivně odolávat.

Změny v krajinné struktuře

Nyní je potřeba hlavně zjemnit a zpestřit krajinnou strukturu, čemuž by mohlo napomoci nařízení ministerstva zemědělství, které limituje výsev jedné plodiny na ploše maximálně 30 hektarů.

Podle Pixové ale zatím zemědělce nic nemotivuje v tom, aby pole rozdělovala dalšími krajinnými prvky. Hrozí tedy, že 90hektarové lány budou napříště osety ve třech pásech, ale plocha zůstane prakticky jednotná.

Některé obce se nově pokoušejí bojovat za půdu samy. Středomoravský Hněvotín údajně nájemníkům z řad zemědělců pohrozil vypovězením smluv, pokud velké lány nerozdělí remízky a polními cestami.

Celý blok vysílání Plusu o suchu a vodě si můžete pustit na audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.

autoři: Martina Mašková , marz
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.