Šumperská hlavní pošta byla dokončena před 85 lety

28. říjen 2022

Budova šumperského poštovního a telegrafního úřadu pochází z konce 30. let 20. století. Patří mezi objekty postavené v novém stylu funkcionalismu, který se tak často spojuje s novou republikou. V Šumperku tomu tak patrně nebylo, přesto se jedná a architektonicky pozoruhodnou budovu.

Historie pošty sahá hluboko do minulosti. Už v 17. století existovaly šlechtou řízené poselské služby, které však neměly přesný řád ani pevně dané trasy. To se změnilo až po roce 1712, kdy poštovní služby přebírá stát. V Šumperku je první pošta zřízena v roce 1800, kdy se poštmistrem stává lékárník Jan Sarkander Paul a zřizuje poštu ve svém domě č. 80 na šumperském náměstí. Poštu vedl celých 37 let a po jeho smrti se chvíli poštmistři střídali. Až v roce 1841 se stává poštmistrem majitel třemešského statku rytíř Franz Tersch. Pošta za něj sídlila těsně vedle náměstí na dnešní Starobranské ulici. To platilo až do roku 1884, kdy Tersch zemřel a pošta byla zestátněna a přesunuta na tehdejší Novou ulici, dnes Generála Svobody.

Od počátku 20. století se v Šumperku začaly objevovat snahy o stavbu nové, důstojnější budovy. Když po roce 1918 vzniká v rámci nové státní správy Ministerstvo pošt a telegrafů, kupodivu přes ideologické spory s německými městskými radami v moravském pohraničí, dochází mezi jeho představiteli a zástupci města k poměrně jasné shodě o potřebě výstavby nového poštovního úřadu. Jenže, nebyly peníze. Stát se sice zavázal, že budovu postaví, trval však na podílu i ze strany města.

Otázkou bylo také umístění nové pošty. Ředitelství pošt a telegrafů v Brně navrhovalo pozemek u nádraží. Tehdejší městská rada se však nedohodla se stávajícím majitelem pozemků na ceně a tak se rozhodlo, že se pošta bude stavět poblíž existující budovy, tedy na křižovatce dnešních ulic Generála Svobody a Langrovy ulice.

Stístěná parcela

Pozemek to nebyl jednoduchý. Do té doby tam stával jen malý dům fotografa Josefa Halleggera. Mezi ulicemi byl velký výškový rozdíl a parcela byla poměrně stísněná. Do rozhodnutí vstupuje opět otázka peněz. Majitel chce za pozemek značnou sumu. Ministerstvo žádá větší podíl města, než je ochotno investovat. A tak se od roku 1925, kdy začaly první přípravné práce, stavba oddaluje.

Rozhodne až katastrofální stav stávající pošty a vydání demoličního výměru v roce 1932. Ministerstvo pošt a telegrafů vybralo jako projektanta brněnského architekta Ernsta Wiesnera. Rodák z Malacek měl v té době už velké zkušenosti se stavbou veřejných budov. 

V šumperském archívu se dochoval patrně jeden z prvních Wiesnerových návrhů v podobě budovy o půdorysu do písmene V s plochou střechou, velkými okny, vypadající velmi moderně. Také druhý projekt s otevřeným schodištěm drží ideu rovné střechy.

Nakonec vyhrála současná verze se střechou zčásti plochou a zčásti s klasickým šikmým krovem. Po nutných procedurách byla 16. října 1935 stavba zahájena. Jejího provedení se ujaly firmy Karla Čundrleho a Františka Zukala. Až v průběhu stavby navrhl architekt Wiesner změnu tvaru střechy. Architekti ji nazývají bazilikární a trošku připomíná obrácený lodní kýl. Nakonec přesvědčil i představitele města a investora a stavba byla zakončena tímto netradičním atributem. Dokončení stavby a její předání k užívání je datováno 27. října 1937. Záhy na to se budova pošty otevírá veřejnosti.

Pošta prošla mnoha úpravami a přestavbami, přesto je dodnes pozoruhodnou stavbou zdobící centrum města. Je důkazem, že i v menších centrech Moravy vznikala kvalitní architektonická díla, která stojí za vidění.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.