Šumperská nádražní budova nahradila v roce 1900 původní stanici. Její dvojnice stojí v Przemyśli

11. březen 2022

Nádraží bývalo zejména v první polovině 20. století brannou do města. Proto se u železniční trati budovaly mnohdy honosné budovy v historizujících stylech, které měly poukázat na bohatství města i jeho obyvatel. To platí i o nádraží v Šumperku, které však nabízí i několik zajímavých tajemství.

Když se podíváme do historie stavby železničních tratí, víme, že obyvatelé Šumperka a dalších obcí v okolí chtěli napojit své město na rakousko-uherskou železniční síť už krátce po dokončení trati z Prahy do Olomouce, která měla zastávku v nedalekém Zábřehu. Dokonce i v jakémsi traťovém průvodci byl vyobrazen kromě veduty města Zábřeha i pohled na Šumperk posazený v kotlině hor přímo ze zábřežského nádraží.

Potřebu železnice si uvědomovali i bratři Kleinové, stavitelé silnic a železnic, a také majitelé železáren v Rejhoticích a v Sobotíně. Pro odbyt výrobků svých podniků potřebovali dopravní spojení jako sůl.

Spokojeni s dopravou koňskými povozy do Zábřeha nebyli ani další podnikatelé, zejména majitelé textilek, velkostatkáři a majitelé lesů na Šumpersku. I proto byla v roce 1869 založena akciová společnost pro stavbu Zábřežsko-sobotínské dráhy. Otevření tratě pro veřejnou dopravu se uskutečnilo už 1. října 1871.

Málokdo ví, že budova šumperského nádraží je přesnou kopií nádraží v dnešním polském Przemyślu

Fotografie z tohoto slavného dne se bohužel nedochovaly, nicméně víme, že v té době sice už v Šumperku nějaká nádražní budova stála, její podobu však neznáme. Po napojení Šumperka i na trasu Moravské pohraniční dráhy v roce 1873 se město stalo dopravním uzlem. V roce 1887 došlo navíc k napojení Moravské pohraniční dráhy na železnici vedoucí do Jeseníku a Glucholaz a jen o něco později se začalo s přípravou stavby odbočky sobotínské železnice do lázní Velké Losiny a dále až do Koutů nad Desnou.

Díky napojení na lázeňská místa mezi osobami procházející zdejší nádražní budovou bývaly i velmi významné osobnosti. A tak se objevily první úvahy o přestavbě původní nádražní budovy do honosnější podoby.

Nádraží ze strany kolejiště dnes už také zdobí dráty trolejí

Paradoxem je, že o podobě toho původního nádraží toho víme jen velmi málo. Popis hovoří o  budově postavené v technickém stylu. Na žádné pohlednici či vedutě však staré nádraží patrně vyobrazeno není.

Projektantem nové budovy nádraží byl pravděpodobně architekt oddělení pozemních staveb vídeňského ministerstva železnic Karl Immer, a to i přesto, že stavba byla původně připisována jinému vídeňskému architektu Theophilu von Hansenovi. Budova se začala stavět v roce 1898 a dokončena byla v roce 1900. Pro výstavbu zvolil stavitel novobarokní honosný styl, který odpovídal významu města.

Jenže, jak se ukázalo až mnohem později, i když se to možná v době stavby vědělo, Karl Immer tak trošku opisoval sám od sebe. Už v roce 1895 totiž postavil nádraží v dnešní polské Przemyśli. A to šumperské jakoby mu z oka vypadlo. Pravděpodobně tak projekt zrecykloval.

Hlavní dvorana nádražní budovy

Šumperské nádraží poté zažilo ledacos. Právě odsud odjížděli vojáci do první světové války (paradoxně často právě do haličské Przemyśli). Tudy odjížděli i do druhé světové války a pak ze zdejšího nádraží odjížděly desetitisíce obyvatel kraje pod horami do nuceného exilu po jejím skončení.

Nádražní budovou za dobu její existence prošly miliony cestujících. Málokdo zvedl v její dvoraně hlavu, aby se pokochal krásnou výzdobou.

Nádraží chátralo a velké opravy se dočkalo až více než po sto letech v roce 2007. V roce 2021 pak byla dokončena přestavba nedalekého autobusového terminálu, která zasáhla také do okolí nádraží. Tato pozoruhodná památka se tak opět stala důstojnou bránou do města pod horami.

autor: kbz
Spustit audio