Šumperský zámek sloužil jako sídlo Žerotínům, kteří jej postavili na místě původního hradu
Historické centrum města Šumperk tvoří téměř pravidelný kruh. Kdysi byl tento obehnán hradbami a za nimi se skrývalo vše, co bylo pro město důležité. Platilo to i pro sídlo vrchnosti, které bychom však na jižním okraji centra jen těžko rozpoznávali v budově nazývané stále jako zámek.
Kdysi zde ovšem stál hrad, opevněný nejen směrem ven z města, ale také dovnitř, kde jej kromě zdí chránil i příkop existující ještě v 19. století. Bohužel přesné datování vzniku vrchnostenského sídla neznáme. Pravděpodobně se však s jeho stavbou počítalo už při lokaci města, které má jinak poměrně pravidelnou podobu a dodatečné stavby by ji určitě narušily.
Předpokládáme-li, že první zprávou o hradu je listina z roku 1281. Tehdejší správce Šumperka jménem Jeneč, měl bydlet v malém hrádku na okraji města.
Předpokládá se, že městský hrad mohli rozšířit držitelé Šumperka v letech 1340 - 1360, patřící k mocnému rodu pánů z Lipé. Zvlášť, když v té době moravský markrabě Karel IV., udělil městu horní právo odkazující se na těžbu rud v okolí.
Poprvé se však hrad připomíná v písemných pramenech až roku 1447, kdy byl majetkem Bernarda z Cimburka. To už za sebou měl hrad dobytí husity. Dne 4. června 1490 se v prostorách sídla uskutečnil sjezd moravských a slezských stavů, na kterém byla dohodnuta společná kandidatura Vladislava Jagellonského za českého krále.
To už držel město i hrad významný rod Tunklů ze Zábřeha a Brníčka. Zejména Jiří st. Tunkl byl pověstný coby tvrdý pán. V roce 1493 na to doplatil a zprávy historiků uvádějí, že zemřel na následky výprasku, kterého se mu dostalo od vzbouřených šumperských poddaných. Paradoxní je, že se tento incident po léta umísťoval na zábřežský hrad, kde se k němu vyvinula i pověst o orbě nenáviděného pána za pohánění čertovských pacholků.
Tunklové jsou pravděpodobně pachateli první významné přestavby hradu, kdy nechali přistavět východní křídlo a upravit některé hradní dispozice. Naopak západní křídlo nechal zřejmě na přelomu 15. a 16. století přistavět Petr ze Žerotína, který si Šumperk zvolil za své sídlo. Gotický hrad však nevyhovoval jeho představám reprezentativního sídla, a tak jej po požáru města v roce 1513 přestavěl na renesanční zámek. V roce 1569 přešel zámek do vlastnictví města, které se vykoupilo z poddanství Žerotínů a stalo se opět svobodným královským městem bez vrchnosti.
To platilo až do Bílé hory. Roku 1622 uplatnili na Šumperk, který ručil za císařskou půjčku, nárok Lichtenštejnové a císař jim město předal opět do dědičné správy.
Šumperk docela trpěl nájezdy vojsk. Kromě financování císařských si prožil i dvouletou okupaci Švédy. V roce 1646 zahájil plukovník Hans Georg Pangratz opevňování zdejšího zámku v obavě z opakovaného švédského nájezdu. Z doby třicetileté války se dochovala také koule, která je zazděná do zdi západního křídla.
Po dalším ničivém požáru v roce 1669 byl zámek opět obnoven, ale už sloužil jen purkrabím spravujícím vrchnostenský majetek. Do roku do roku 1872 se zde rovněž vařilo pivo a byl zde sklad soli. V letech 1840 až 80 proběhla další velká přestavba objektu pro školní účely. Střední škola zde sídlila až donedávna. Dnes je zámek v majetku olomouckého kraje.
Podle německých pramenů prý měla ze zámku vést tajná chodba až do kláštera, a také zde prý měla strašit jeptiška se svíčkou, která vnucovala lidem klíče. Mělo to být znamení, že je zde nějaký poklad. Spíše ale dnes ve sklepě najdeme protiatomový kryt z 60. let 20. století
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
