Svědectví: „Stříleli děti přímo v náručí matek, ty padaly do hromadného hrobu.“ Krvavá noc na Švédských šancích stále skrývá tajemství

26. říjen 2016

Kdo vydal přímý rozkaz? „V nařízení postřílet stovky žen a dětí figuruje také jméno generála Svobody,“ tvrdí historik Hýbl v pořadu Zaostřeno.

18. června 1945 se vraceli domů po koleji nedaleko nádraží v Lověšicích Karpatští Němci ze Slovenska a slovenští Maďaři. Všimli si jich příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky, kteří je nechali místními vyvléct z vagonů a dovléct je na kopec nad Přerovem, kde je popravili. 267 Karpatských Němců ze Slovenska, především ženy a děti, našlo v tuto hrůznou noc smrt. Nejmladšímu bylo šest měsíců.

Desetiletí se o události nesmělo mluvit. Výpovědi přesto svědci sepsali tajně: „Ženy plakaly, jedna měla dvě děti v náručí. Jedno jednoroční, druhé asi tříleté. U hrobu prosila – nevím jestli česky nebo slovensky – aby nejdříve zastřelili její děti a potom ji. Voják, který se za ni stavěl, ji okřikl slovy: Mlč. Načež ji střelil do týla. Žena spadla ze tmy do hrobu. Vzápětí šel kolem poručík Karel Pazúr a posvítil si, kdo je živ nebo se ještě hýbe. A nyní střelil i ty dvě děti, které byly dosud živé a plakaly.“


U jámy stála žena, s tříletým dítětem. Když ji zastřelili a spadla do hrobu, dítě prosilo, aby bylo také zastřeleno. Kopání hrobu jsem se zúčastnil jen proto, že jsem měl strach, že kdybych tak neučinil, byl bych taky zastřelen.Zápis Arnošta Kubíka

Karel Pazúr

Celá reportáž shrnuje otřesná fakta o tragédii na Švédských šancích i poslední události, které vedly k objevení ostatků části obětí. Historik Dr. František Hýbl se tématu věnuje několik desetiletí. Pravdu o něm hledal ještě před revolucí tedy v době, kdy se režim snažil vše utajit.

Vojákům na Švédských šancích velel poručík Karel Pazúr. Tehdy mu bylo 25 let. Proč nechal povraždit stovky nevinných lidí se historici dlouhá léta jen dohadují. František Hýbl vypráví příběh nesmyslného a nespravedlivého masakru už mnoho let. Zná detaily i jména. Podle něj se nejednalo o žádnou svévoli Karla Pazúra. K masakru prý dostal přímý rozkaz.

03465523.jpeg

„Nebylo to svobodné rozhodnutí Pazúra jako jednotlivce, ale bylo to nařízení shora. Bohužel tu figuruje také osobnost generála Svobody. Je známo, že jel dvakrát s dopisy Jihlavy, kde bylo toto nařízení.“


Exhumace se uskutečnila tajně dva roky po události. Mužské oběti byly pohřbeny na hřbitově v Přerově. 120 žen a 75 dětí pak spáleni a zakopaní do dvou pozinkovaných beden na hřbitově v Olomouci. Metr pod zemí pod jednou z cestiček tady bez označení ležely 69 let. Hledal je i historik Pavel Urbášek.

„Přerovský archiv a tento spis je velmi bohatý, ale neobsahuje ty zásadní materiály týkající se těch bezprostředních aktérů a vykonavatelů, jako byl poručík Pazúr,“ doplňuje šéf přerovského archivu Jiří Lapáček.

Jde tedy s jistotou říct, kdo dal přímý rozkaz k popravě všech těch lidí?

Odpovídá historik František Hýbl: „Jistý podíl měl jak Generál Svoboda, a i jiní komunističtí pohlaváři."

„Byli tam dokonce i obyčejní Slováci, železničáři, kteří z toho Jihlavska se připojili k tomu transportu, aby se dostali dříve domů. A to pro ně bylo osudné,“ popisuje Hýbl a mluví o okolnostech celého vyšetřování, které začalo v roce 1947.

Poslechněte si více v pořadu Zaostřeno Českého rozhlasu Plus

František Hýbl za svoji badatelskou činnost a především za odkrývání pravdy o Švédských šancích získal řadu ocenění. Snad můžeme prozradit, že příští týden mu Svaz Karpatských Němců mu za jeho zásluhy a vědecké zpracování celé události udělí při svém mimořádném sjezdu ve Sttutgartu zvláštní ocenění Stříbrnou jehlu.

Na snímku Evžen Horáček. Uctění památky obětí a ukládání truhlice.

Na snímku Evžen Horáček. Uctění památky obětí a ukládání truhlice.
autoři: kra , bar
Spustit audio