Svérázná a tvrdohlavá jako kočka je Kateřina Borková, předsedkyně spolku Pomocné ruce Olomouc

23. říjen 2017
Kateřina Borková, předsedkyně spolku Pomocné ruce Olomouc

Kateřina Borková pochází ze záchranářské rodiny. „Dokrmovali jsme ježky, starali se o opuštěné a nemocné psy i kočky, hledali jim nový domov,“ vzpomíná. Přestože vystudovala práva, zvířata jsou středobodem jejího života.

Katka Borková žije v domku v Kožušanech s přítelem a dvěma malými syny. K tomu připočítejme osm koček (jednu částečně ochrnutou a jednu slepou) a černobílého psa obranáře. „To číslo se pořád mění. Přítel chtěl, aby náš dům nebyl útulek, nedá se to ale dodržet. Třem kočičkám teď hledám domov, jsou k adopci,“ vysvětluje.

Kočky jsou podle ní fantastická stvoření, jsou prý jako psi, jen v jiné srsti: „Na zavolání přijdou.“ Když jde Katka Borková na procházku s dětmi a psem, kočky se přidají.

Kateřina Borková, předsedkyně spolku Pomocné ruce Olomouc

V roce 2012 spoluzaložila Pomocné ruce Olomouc. „Bylo to nutné, minimálně kvůli komunikaci s úřady. Aby tam nechodili jednotlivci, ale zástupci sdružení. Začali jsme spolupracovat s paní doktorkou Tesaříkovou,“ popisuje Kateřina. Depozitum Pomocných rukou najdete na výpadovce z Olomouce na Dolní novosadské. „Máme tam asi 60 metrů čtverečných, kde máme umístěné kočičky,“ dodává.

Jak se poznají milovníci koček? „Možná tak, že když člověk vidí kočku, tak na ni zavolá, případně za ní jde. Snaží se zjistit, jestli někomu patří, jestli nestrádá. Když vidíte kočku na cestě, přibrzdíte auto a dáváte pozor.“

Kateřina Borková, předsedkyně spolku Pomocné ruce Olomouc

Jestli Kateřinu Borkovou něco trápí, tak je to liknavost úřadů. „Jsme velmi zklamaní z olomoucké Krajské veterinární správy, která neshledá týrání, přestože jsme prokázali, že člověk ubil pejska a má dalšího. Řešili jsme množírnu psů a koček u jednoho pána. Z pěti psů, které jsme mu nechali, z toho byly dvě nevykastrované feny, se namnožilo třicet psů. Přestože jsme na to město upozorňovali, absolutně nespolupracovalo, pořád měli čas. Zvířata jsme pak museli společně s Ligou na ochranu zvířat a spolkem Zastavme utrpení z Křelova zabezpečit,“ vypráví.

Snem předsedkyně Pomocných rukou je, aby žádné podobné spolky nebyly potřeba.