Synagogy Čech, Moravy a Slezska. Za židovskými památkami jihovýchodního Pošumaví

26. leden 2018

Dvanáctý pořad cyklu Synagogy Čech, Moravy a Slezska je věnován židovským památkám jihovýchodního Pušumaví – Českému Krumlovu, Bechyni, Vodňanům, Milevsku a Čkyni. Průvodci jsou ředitel Židovského muzea Leo Pavlát a autorka cyklu Vladimíra Lukařová.

Kromě reportáží z navštívených míst zazní také úryvky z dobových textů včetně náhrobků židovského hřbitova ve Čkyni. Divadelník Achab Heidler zde pohmatem přeložil zvětralé okem už nečitelné hebrejské nápisy. Uslyšíme i části ze Smyčcového kvartetu c moll op. 74 Davida Poppera, jehož skladby bývají na programu koncertů v Českém Krumlově.  Závěrečný pořad cyklu Synagogy Čech, Moravy a Slezska vysílá Vltava ke Dni památky obětí šoa a předcházení zločinů proti lidskosti..

Do osmiboké věže vede žebříkové schodiště do nejvýše dostupného místa impozantní synagogy v Českém Krumlově. Zdařilá současná rekonstrukce respektuje původní vzhled synagogy obklopené zahradou růží. Dnes se tu nachází expozice o historii Židů v kraji, konají se výstavy, koncerty a festivaly komorní hudby. Z českokrumlovských Židů se vrátili pouze dva, jak o tom vypovídá nápis v bývalé obřadní síni českokrumlovského židovského hřbitova.

Opravená synagoga v Českém Krumlově

Židovský hřbitov v Bechyni je ze všech stran sevřen původními městskými hradbami. Hebrejské nápisy hovoří o „bohabojných a přímých, kráčejících cestou spravedlivou, po níž vedli i své děti. Bůh dal, Bůh vzal, jméno Hospodinovo budiž pochváleno...“

Ve Vodňanech díky výstavě na ženské galerii bývalé synagogy připomeneme příběhy vodňanských Židů včetně dvou mladých dívek, které dostaly svůj první a zároveň poslední občanský průkaz těsně před transportem. Dospělosti se nedočkaly. Výstava zveřejňuje i jména kolaborantů, kteří své židovské sousedy udávali a psali na ně hanopisy.

Pohledná synagoga v Milevsku v cihlové a smetanové barvě připomíná malý antický chrám se čtyřmi sloupy a členitým schodištěm. Na ženské galerii je k vidění starý sidur – modlitební knížka. Její opotřebení naznačuje, že pamatuje dávný rozkvět milevské židovské obce. Náhrobky židovského hřbitova uprostřed lesa Bělohrad vyrůstají z jehličí a šišek. Co náhrobek, to příběh, jména zavražděných rodinných příslušníků in memoriam vytesána těmi nemnohými, kteří se zachránili…

Židovští skladatelé v Československu a terezínském ghettu

Pavel Haas

Operní reflexe byla v den výročí vzniku samostatného československého státu věnovaná židovským skladatelům, kteří mezi první a druhou světovou válkou žili a tvořili v Československu. Hosty pořadu jsou dramaturg SOČRu Josef Třeštík a odborník na dílo Gideona Kleina, muzikolog David Fligg.

Stav zničené synagogy ve Čkyni popsal kdysi básník Pavel Nozar slovy „dům už se propadá…“ Díky Společnosti pro obnovu synagogy ve Čkyni se už dům nepropadá – postupně se jej podařilo citlivě obnovit. Je symbolické, že závěr cyklu představí synagogu se zachovanou schránkou na Tóru a dokonce se svitky Tóry samotné. V Zimní modlitebně se konají bohoslužby pro židovské návštěvníky z celého světa. Společnost pro obnovu synagogy pomáhá i s péčí o židovský hřbitov, divadelník Achab Heidler pohmatem přeložil zvětralé okem už nečitelné hebrejské nápisy.

autor: Vladimíra Lukařová
Spustit audio