Systém pomoci dětem v ústavní péči potřebuje vylepšit, shodli se odborníci

Více než polovina mládeže, která opustí brány dětských domovů a vydá se do samostatného života, se bez podpory ocitá na společenském dně. Podle Kláry Chábové není současný systém pro děti v ústavní péči dostačující.

Předsedkyně neziskové organizace Mimo domov, která dětem z dětských domovů pomáhá, Klára Chábová|foto: Kristýna Guryčová,Český rozhlas

„Uspořádali jsme konferenci, která byla koncipována jako cesta dítěte systémem. V jednom bloku se díváme na dítě, jak vyrůstá, v dalším jak funguje v ústavní výchově a ve třetím s ním opouštíme dětský domov. Díváme se na to, jak kolem něj fungují služby a lidé, kteří by jej měli podpořit a pomoci mu.“

Klára Chábová upozorňuje na důležitost naslouchat hlasu dětí, které vyrůstají v ústavní péči. Představila hromadné dovolání apelující na politiky:

„Máme tu děti, které prošly ústavní výchovou a sdílí svoje příběhy. To je hrozně důležité, protože naše debaty na ně navazují, opírají se o jejich názory a pocity. Není možné s nimi zacházet jako s věcmi. Jedná se o lidské bytosti, což konference zdůrazňuje.“

Podle Chábové je nejdůležitější, aby se co nejvíce podporovaly biologické rodiny dětí, kterým jsou kvůli nezvládnuté těžké životní situaci děti odebírány do ústavní a náhradní rodinné péče.

„Podpora biologické rodiny je hodně důležitá. V řadě rodin stačí zajistit bydlení, rodina se vzpamatuje a může potom o dítě dále pečovat. V některých rodinách se o dítě chtějí starat, mají ho rádi, nechtějí je odložit, jen potřebují podporu státu. Potřebují služby, které je trochu postaví na nohy.“

Pomoc rodinám postižených dětí

Milena Johnová je radní hlavního města Prahy za sdružení Praha sobě. Upozorňuje, že je zapotřebí podporovat i rodiny postižených dětí:

Pražská radní pro sociální oblast a zdravotnictví Milena Johnová|foto: Jessica Lutišanová

„Od rodičů, se kterými jsme v kontaktu, víme, že základní služba, která chybí, je odlehčovací péče. Tedy pomoc, která umožňuje péči o dítě přímo v domácnosti. Žádaná je také pobytová odlehčovací, v rámci které má rodina možnost dítě na víkend nebo na týden předat do kvalitní bezpečné péče a ví, že je ně dobře postaráno. Typické je to tam, kde má dítě komplexní potřeby, tzn. má kombinované postižení a rodiče si potřebují na pár dní odpočinout, aby pak byli schopni další měsíce a roky zvládat dlouhodobou péči. Máme první plány jak rozšířit kapacitu pobytové odlehčovací služby pro tyto rodiny.“

Michal Ďorď, který vyrostl v dětském domově, říká, že by systém ústavní výchovy mělo spravovat pouze jedno ministerstvo a ne hned několik najednou, jak je tomu v současné době.

„Na ministerstvu školství a v dětských domovech říkají, že hlavně vychovávají a vzdělávají. V kojeneckých ústavech, které spadají pod ministerstvo zdravotnictví, říkají, že se hlavně starají o zdraví dětí. Pěstounská péče, která spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí, dětem poskytuje náhradní péči a snaží se naplňovat všechna jejich práva. Ta je obecnější, zahrnuje všechno, zajišťuje stejné podmínky a pravidla tak, aby kontrola naplňování práv dětí byla jednotná.“