Tajuplní pralesní psi v Zoo Zlín
V areálu Zoo v Lešné začali chovat novoguinejské psy. Kurátor plazů a obojživelníků Mgr. Pavel Shromáždil nám v telefonickém rozhovoru o tomto vzácném druhu prozradil více podrobností.
O psech novoguinejských se říká, že prý zpívají a ne štěkají. Co je na tom pravdy?
Je to tak, novoguinejští psi jsou výjimeční právě díky svému hlasovému projevu. To jejich vytí je podobné jódlování. Je odlišné od ostatních psů, dingů, dokonce trochu připomíná hlas velryb, keporkaků.
Nemáte náhodou jejich vytí na webových stránkách?
Zatím jsme to nestihli, psi jsou u nás teprve několik dní, takže ani nevyli. Nicméně na internetu je možné si vytí těchto psů najít.
Vytí novoguinejských psů je k dispozici například na stránkách New Guinea Singing Dog Conservation Society, pozn. red.
Chov těchto psů je veliká vzácnost. Odkud je máte?
Naši psi přicestovali z britské zoologické zahrady v Exmooru a v současnosti patříme pouze ke dvěma zoologickým zahradám v Evropě, které se chovem těchto psů zabývají.
To je na druhou stranu veliká odpovědnost. Jaké s nimi teď máte plány?
Určitě je to velká zodpovědnost, protože těch psů je velmi málo, zvláště tedy v evropských zoologických zahradách. My v současné době máme mladý sourozenecký pár a ten není dobré rozmnožovat. Nicméně pochopitelně naše zahrada chce v chovu dingů pokračovat, takže máme v plánu přivézt nepříbuzné jedince ze zoologických zahrad v Severní Americe a teprve poté se věnovat vlastnímu odchovu těchto psů.
Blýská se tedy na lepší časy. Prý se těchto psů chová po světě v zoologických zahradách kolem dvou stovek.
Ano, máte pravdu. Společnost, která se zabývá evidencí chovu těchto psů, před několika málo lety zveřejnila zprávu, že ví zhruba o dvou stovkách psů, kteří se nacházejí po celém světě v lidské péči.
Jak vlastně novoguinejský pes vypadá?
Je to středně velký pes, hodně připomíná australského dinga, i když s ním pravděpodobně není nijak zvlášť příbuzný. Tito psi se nejméně po 6 000 let vyvíjeli izolovaně na ostrovech Nové Guiney, takže se pravděpodobně jedná o samostatný druh. Jejich srst má krémovou barvu a působí velmi roztomile.
Čím je krmíte – klasickou psí stravou, nebo potřebují nějaké speciality?
Jejich strava je hodně podobná psí stravě, dostávají psí konzervy, ale taky třeba kuřátka nebo mladé potkany.
Jak jsou teď staří?
Necelé dva roky.
Tak to jsou mlaďoši v rozpuku. Jak si u vás zvykli?
Zvykají si velmi dobře. Už jsou v podstatě velmi kontaktní. Ošetřovatele už bezpečně rozeznají i v davu lidí a právě k ošetřovatelům jsou velmi tolerantní a řekl bych až zvědaví.
Máte v plánu je ochočit tak, že se budou s ošetřovateli kamarádit?
Chov psů novoguinejských bude určitě volnější, my nemáme zapotřebí psy vyloženě cvičit, ale na druhou stranu to, že budou tolerantní ke svým ošetřovatelům a ti budou moci bez problémů vstupovat do výběhu a se zvířaty pracovat, to je jen ku prospěchu.
Novoguinejský divoký pes se odbornému světu představil poprvé začátkem 50. let minulého století, kdy byl dokonce popsán jako nový druh psovité šelmy – Canis hallstromi. Obvyklá výška tohoto psa nepřesahuje v kohoutku 45 cm a váha kolem 11 kg z něj činí středně velkého zástupce psovitých šelem. Vyskytují se u něj v podstatě dvě barevné aberace, a to běžnější zlatavě-rudá a poněkud vzácnější černá barva. Právě zbarvení hlavy, zad, nohou a ocasu je rezavé (popř. černé), naopak břicho, špička ocasu a u některých jedinců též brada či malé nepravidelné skvrnky v obličejové části jsou bílé. Skvrnění ovšem nikdy nepřechází do boků těla, takže tito psi působí mnohem elegantnějším a úhlednějším dojmem než například jejich afričtí bratranci – psi hyenoví. Hlasový projev tohoto zvířete je velmi působivý a dokonce v anglicky mluvících zemích se tento pes nazývá „singing dog“, což v doslovném překladu znamená „zpívající pes“.
Druhové latinské jméno hallstromi dostal tento dingo podle známého a úspěšného australského filantropa a obchodníka dvacátého století, sira Edwarda Johna Leea Hallstroma. Tento muž se také přímo podílel na dovozu prvních psů z jižních oblastí Papui Nové Guineje v roce 1957 do Taronga Zoo v Sydney, kterou předtím pomáhal založit a rozvíjet. Nicméně o několik let později bylo rozhodnuto o tom, že tento divoký pes je pouze geograficky vymezeným poddruhem divokého dinga, tak známého a populárního dinga, obývajícího australský kontinent. Ale ani v dnešní době spory o systematické řezení tohoto psa neutichají a objevují se zprávy, že se tito dingové na základě genetických studií jednotlivých sekvencí DNA podstatně liší od všech známých pevninských populací, a že si tedy minimálně zaslouží statut samostatného poddruhu.
Zoo Zlín
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ztratit práci, vrátit se nebo narukovat. Ukrajincům v odvodovém věku nebudou konzuláty vydávat pasy
-
Ruské úřady zadržely Šojguova náměstka kvůli podezření z korupce
-
Motýli na Máji jsou kýč, zní z Klubu Za starou Prahu. Splňují všechny náležitosti, oponuje Vitvar
-
Čtyři není dost. Jako slabinu Ústavního soudu vnímám malé zastoupení žen, kritizuje Zámečníková
