Teplejší počasí, méně dešťů, ale také lidská činnost. Proč jsou v plumlovské přehradě přemnožené sinice

Povodí Moravy začalo s čištěním plumlovské přehrady v roce 2009, kdy začalo postupně upouštět vodu. Vodohospodáři pak několik let těžili ze dna přehrady sedimenty, které jsou živnou půdou pro sinice.

Do čištění dna a oprav hráze povodí Moravy investovalo zhruba 270 milionů korun a odtěžilo kolem 200 tisíc metrů krychlových sedimentů. Vodohospodáři také nainstalovali na přítocích takzvaná srážedla fosforu, která pomáhají likvidovat fosfor, který právě sinice živí.

Beseda plumlovských obyvatel s vodohospodáři

Proč se i přes tato opatření přehrada každý rok potýká se zhoršenou kvalitou vody, se zástupci vodohospodářů snažili vysvětlit obyvatelům okolních obcí na speciální besedě, kterou uspořádali v Plumlově na konci května.

Podle Antonína Tůmy, ředitele pro správu povodí státního podniku Povodí Moravy, souvisí kvalita vody s klimatickou změnou. „Plumlovská přehrada, ale i ostatní vodní toky a nádrže, jsou na tom špatně, protože nám velmi klesá vodnost vodních toků. Tím, jak roste teplota kvůli klimatický změně, tak se prodlužuje vegetační období a krajina spotřebovává více vody, aby přežila. Zatímco dříve z povrchových vod zůstalo pro síť vodních toků a pro podzemní vody 40 %, tak dneska je to polovina, tedy 20%. Ale máme dílčí povodí, jako třeba tady, kde je to ještě méně,“ vysvětluje Tůma.

Problémem jsou také přívalové srážky, které do přehrady nárazově spláchnou všechny nečistoty z kanalizací, a také lidská činnost. Podle Antonína Tůmy existují opatření, kterými situaci může ovlivnit k lepšímu každá domácnost.

Čtěte také

Hygienici i letos sledují kvalitu vody ve vybraných přírodních nádržích. Víte, jak jednoduše poznat nebezpečnou vodu?

„Používáme stále více fosfátových tablet do myček, fosfátových prášků, pereme několikrát denně, umýváme čisté sklenice. Jsme přesvědčeni o tom, že by to chtělo větší osvětu, aby si lidé uvědomili, jak svým chováním životní prostředí zatěžují, že to je neúměrné a že ta příroda to není schopna zvládnout,“ uvedl Tůma.

Zásadní podle něj je, aby se do přehrady dostávalo co nejméně znečištěné vody. Z devíti obcí v okolí přehrady má podle něj čistírnu odpadních vod zatím jen pět.

Je ale potřeba zmínit, že starostové okolních obcí se pravidelně schází a problémy podle Tůmy řeší. Přispívají také na provoz srážidel fosforu a některé obce plánují kanalizaci dobudovat.

Tím, jak roste teplota kvůli klimatický změně, tak se prodlužuje vegetační období a krajina spotřebovává více vody, aby přežila.
Antonín Tůma, ředitel pro správu povodí státního podniku Povodí Moravy

V rubrice O čem se mluví hovořila také lidovecká starostka města Plumlov Gabriela Jančíková. Mimo jiné odpovídala i na tyto otázky:

• Jaká je letos zatím kvalita vody v plumlovské přehradě?
• Pouze pět z devíti obcí má čistírnu odpadních vod – proč tomu tak je?
• Dá se očekávat, že se situace bude dál zhoršovat, nebo existuje šance na zlepšení?

Poslechněte si další díl zpravodajsko-publicistické rubriky O čem se mluví.