Těšte se na novou knihu o judaismu, proč jet do Nové Bystřice a s jakou synagogou je spojený Bohumil Hrabal

20. srpen 2023

Chystá se kniha, kde bude o judaismu vše důležité. Zajeďte na výlet do Nové Bystřice na Jindřichohradecku. O které pražské synagoze psal Bohumil Hrabal?

Mazel tov! A všechno nejlepší!

Kdo měl na světě jako první židovskou svatbu? A na co se Bůh zeptá člověka po smrti? To jsou otázky, na které najdete odpovědi v nové knize, kterou chystá rabín David Maxa a ilustrátorka Tereza Piskláková. Ta se jmenuje Mazel tov!, tedy Všechno nejlepší!. Představí židovské rituály od kolébky po hrob a bude pro děti i dospělé. Terezie Jirásková se na chystanou knihu ptala rabína progresivní židovské komunity Ec chajim v Praze a Federace židovských obcí v České republice Davida Maxy.

O čem všem kniha bude? Dozvěděl se rabín Maxa při psaní něco překvapivého? Aby kniha mohla vyjít, rozhodl se autor s ilustrátorkou uspořádat kampaň na výběr peněz. Jak to dopadlo? A kdy kniha vyjde? Poslechněte si rozhovor Terezie Jiráskové.

Co zbylo v Nové Bystřici

Možná jste zatím neměli příležitost zajet do Nové Bystřice na Jindřichohradecku, leží jen asi 3 kilometry od rakouských hranic. V 19. století bývala centrem výroby textilu v regionu. Rozvoj města přitom výrazně ovlivnili místní židovští obyvatelé. Do života obce silně zasáhl rok 1938, kdy se region stal součástí nacisty zabraného území. O židovské historii natáčela v Nové Bystřici redaktorka Kateřina Havránková.

Jak byli tamní Židé spojení s palírnou lihu? Kdy vlastně do Nové Bystřice přišli? A jak se dostali k textilnímu průmyslu nebo obchodu se dřevem? A jak se dostali k opravě tamního zámku? Poslechněte si celý rozhovor Kateřiny Havránkové.

Hrabal a synagoga v Libni

Když se řekne židovská Praha, většina lidí si představí Josefov. Dalším významným, ale méně známým centrem židovského života v Praze bývala Libeň a také její synagoga v antickém stylu z roku 1858. Novodobá historie ji však silně poznamenala, v roce 1941 byla uzavřena a po válce se stala skladištěm. Po sametové revoluci byla synagoga vyklizena a zčásti opravena. Sporadicky se používala k bohoslužbám, díky řadě nadšenců ještě častěji ke kulturním účelům. Natáčela v ní Daniela Brůhová.

Proč není synagoga dodnes restaurovaná? Co znamená, že má zachovaný, navíc elektrifikovaný aron ha-kodeš? Jak se Hrabal do synagogy dostal? A jak o ní ve svých textech píše? A píše o ní vždy pravdivě? To vše prozrazuje v rozhovoru Daniely Brůhové výtvarník Václav Špale ze spolku Krajinou přílivu.

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.

autor: Noemi Fingerlandová
Spustit audio