Texty Franze Kafky byly plné absurdit, otázek existence a identity. Přál si, aby jeho díla skončila v plamenech
Spisovatel, který se výrazně zapsal do dějin literatury 20. století, se narodil v Praze v roce 1883 do německy mluvící židovské rodiny.
Studoval práva, ale nikdy se jim nevěnoval. Místo toho zasvětil svůj život psaní. Jeho texty byly plné absurdit, otázek existence, identity, vztahu člověka k moci, a nutily čtenáře přemýšlet o vlastním životě.
Sám Kafka si svou tvorbou nebyl nikdy jistý a v testamentu vyjádřil přání, aby veškeré jeho texty skončily v plamenech. Kamarád Max Brod naštěstí jeho přání nevyslyšel, Kafkovo dílo utřídil a vydal. Světlo světa tak spatřily romány Amerika, Proces nebo Zámek, které se pak dočkaly překladů do více než stovky jazyků.
Dílo Franze Kafky mělo velký vliv na další spisovatele, například Alberta Camuse, Jean-Paula Sartrea nebo Samuela Becketta. Dodnes je citován nebo parafrázován ve světové literatuře, divadle, filmu i v seriálech.
Franz Kafka zemřel ve čtyřiceti letech a je pochován na novém židovském hřbitově na pražských Vinohradech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
