Topolany zůstávají vesnickou oázou klidu v těsné blízkosti Olomouce
Přestože jsou Topolany od Olomouce co by kamenem dohodil, stále více připomínají klasickou hanáckou vesnici než nějaké rušné předměstí krajské metropole. A to je dobře, protože jen díky tomu jsou Topolany tím, čím byly po staletí – venkovskou oblastí, která s Olomouci vlastně tak moc společného neměla.
Pravdou ovšem je, že historické prameny mapující vlastnictví obce do Olomouce přece jen míří. Největší majetek v obci vlastnil klášter Hradisko. Už v roce 1078 obec mnichům věnoval jeho zakladatel Ota Sličný se svou chotí. Další vrchností pak byl kostel sv. Václava, olomoucká kapitula a také třeba dominikánský klášter sv. Kateřiny.
Zajímavé je, že přesto všechno se občas v držení části obce objevovali i drobní zemané a sem tam i nějaký olomoucký měšťan. Přesto se dominantním vlastníkem postupně stával klášter Hradisko, a i když vlivem okolností, které ne vždy mohl ovlivnit o svůj majetek občas přicházel, vždy se jej snažil získat zpět a v držbě obce se tak objevuje až do svého zrušení v roce 1784.
Novým držitelem obce se z moci úřední stal Náboženský fond, od něhož v roce 1823 odkoupil hradišťskou část Topolan Filip Ludvík hrabě Saint Genois. Majetek v obci držel až do roku 1878, kdy jej odkoupili Lichtenštejnové. To už ovšem Topolany byly samostatnou vesnicí, ve které bydlelo 388 obyvatel, kteří se živili zejména zemědělstvím. Průmysl ani řemesla zde příliš nekvetly. Výjimkou byla výroba pravých olomouckých tvarůžků, které se zde přetrvala krátce ještě po druhé světové válce.
Střediskovou vesnicí pro Topolany byl vždy nedaleký Hněvotín. Obec patřila do tamního farního obvodu, děti tam zprvu chodily do školy. V roce 1853 si zde postavili vlastní školu a v roce 1938 pak i novou školní budovu.
Kapli na návsi, zasvěcenou sv. Floriánu mají v Topolanech už od roku 1739. V polovině 19. století na ni byla přistavěna i věž a dnes u ní stojí také sousoší Malé Kalvárie. Mnohem známější, zejména pro ty, kteří přes okraj obec jen projíždějí směrem ke Konici, je novorománská kaple Božského srdce Páně dokončená v roce 1915. V zahradě u kaple pak najdeme půvabnou sochu sv. Václava od sochaře Julia Pelikána, která vztyčenou u příležitosti svatováclavského milénia.
Nejstarší památkou je smírčí kříž
Za křižovatkou, při silnici směrem k Olomouci, najdeme torza dvou pozoruhodných staveb. Novogotický podstavec z roku 1885 připomíná časy, kdy na něm stávala socha Panny Marie Lurdské. Vedle stojí rovněž novogotická kamenná muka také ze stejného roku. Kdysi v nich byl rovněž obraz Panny Marie.
Soch, pomníků a skulptur bychom v obci samozřejmě našli více, jednu ale pominout nelze. Patrně se také jedná o nejstarší dochovanou památku v obci. Je jí smírčí kříž s reliéfem sekery. Stojí na křižovatce na výjezdu směrem k Hněvotínu a je obestřen spoustou legend. Když pomineme ty, které odkazují na jeho spojitost se svatými Cyrilem a Metodějem, jeví se nejzajímavější legenda o tom, že právě teslicí vyobrazenou na kříži prý měl žárlivý mládenec z Topolan zabít za třicetileté války švédského důstojníka. Jestli tomu tak opravdu bylo, je však nejisté.
Pokračuje-li člověk v cestě dál ke Hněvotínu, vystoupá na temeno kopce, ze kterého je docela pěkný pohled na Olomouc a hlavně ke Svatému Kopečku. I to je důvod se Topolany projít.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.