Továrna na obytné moduly v Supíkovicích končí. Většina zaměstnanců už hledá novou práci

Na konci loňského roku dostalo v Supíkovicích výpověď přes 250 lidí. Část z nich už z podniku odešla. Teď se v halách pohybuje parta asi 20 lidí, zejména řidičů vysokozdvižných vozíků a manipulantů.

„Musí dochystat materiál, který se ještě odváží, respektive tady udělají pořádek,“ popisuje u jedné z hal jednatel společnosti Algeco Róbert Bordás. „De facto konzervujeme ten závod do té doby, než najdeme vhodného kupce. Nepřipouštím, že bychom ho nenašli. Zájem je veliký. Bude to otázka jednání o ceně a času,“ dodává.

V továrně pracovala sedm let i 47letá Helena Botošová, nejdříve v montážní hale, později v kuchyni, naposledy uklízela kanceláře a šatny. Žije sama se svou nemocnou maminkou a bojí se, že už žádnou další práci poblíž nenajde. „Všude se ptám, protože je nás hodně samozřejmě, tak se ptají všichni. Každý říká: zatím ne, kdyžtak vám zavoláme. My, co tu máme domy, rodiny, já pečuju o maminku, nemůžeme se sebrat a odejít odsud. Jestli zůstanu bez práce a nedostanu příspěvek, tak mě bude moje vlastní maminka muset živit ze svého důchodu. Umíte si to představit? Ona má víc než 6 tisíc korun, to je životní minimum pro dva a na shledanou,“ říká Botošová.

Poptávka po obytných kontejnerech prý výrazně klesla|foto: Andrea Švubová

Někteří spolupracovníci jsou na tom podle ní ještě hůř. „Jsou to mladí lidé, kteří si vzali hypotéky, kteří mají tři, čtyři děti. Bude bída, tady zvlášť,“ komentuje. Možnosti, že se se továrna prodá a výroba se znovu rozjede, už nevěří. Připojuje se k ní i její známá. Jako zaměstnankyně bezpečnostní agentury má šanci, že v práci ještě nějaký čas zůstane. Areál totiž bude muset od dubna někdo střežit.

Na nápor propuštěných se připravuje i úřad práce v Jeseníku. Po Velikonocích jich čeká desítky. Pro jejich příjem vyčlení i samostatné kanceláře.