Tradiční hrkání nebo klapání o Velkém pátku nepřekazí ani koronavirus. Alespoň ne v olomoucké městské části Droždín

Rostislav Hainc, olomoucký lidovecký zastupitel, který klapání v Droždíně koordinuje, zahajuje jako první. Hrkání nahrazuje kostelní zvonění. V Droždíně, v těsné blízkosti Svatého Kopečka, tak hlučné klapání nahrazuje zvonění poutní baziliky. „Klape se tady vždycky ve tři, v šest a potom v šest ráno, ve dvanáct a potom ještě v sobotu ráno,“ přibližuje radní.

V Droždíně nepřerušila tradici klapání ani éra komunismu. Doba koronavirová ale tento zvyk částečně změnila. „Máme tady horňáky a dolňáky. Bylo to spojené s tím, jak kluci chodívali vybírat peníze a hádali se o ulice, bývaly bitvy. Sám několik pamatuji a rád na to vzpomínám. Jde o to, abychom uchovali tradici toho klapání,“ dodal Hainc.

Podle etnografky Veroniky Hrbáčkové z olomouckého vlastivědného muzea zvony doprovázely všechny důležité události v životě lidí. A protože předvelikonoční období bylo vždy spojené s různými půsty, v souvislosti hrkáním se mluví o půstu uší. „Pro věřícího člověka, křesťana, má tohle období velký význam. Největším postním dnem je právě Velký pátek, ten bývá v souvislosti s absencí zvonů a nahrazení klapáním označován jako půst uší,“ přiblížila Hrbáčková.

V pondělí se chlapci budou muset kvůli koronaviru obejít také bez tradiční obchůzky spojené s pomlázkou.