Třebčín patřil dlouhá léta olomouckému ženskému klášteru, se kterým vedl spory o robotu
Třebčín nepatří mezi velké osady. Přesto, že je zdejší krajina osídlená už od pravěku a i historické prameny sahají hluboko do minulosti, žije zde jen kolem 660 obyvatel. Je tu však průmysl a velký potenciál rozvoje. Navíc je Třebčín malebnou hanáckou dědinou se vším, co k ní patří.
Třebčín se rozkládá na svahu, na východním okraji Zábřežské vrchoviny, pod Velkým Kosířem. Krajina zde přechází do nivy řek Moravy a Blaty a vyrovnává se. Samotná vesnice vznikla na terase nad břehem potoka Deštná.
Osídlení zdejšího kraje je prokázáno už ve starší době kamenné, kdy se v lokalitě na Skále patrně nakrátko usadili lovci, kteří po sobě zanechali několik kamenných nástrojů. Osídlení pak s přestávkami pokračuje až do doby laténské, kdy na čas mizí. Až teprve v období Velké Moravy se sem obyvatelé vrací a patrně zde zakládají i osadu, která byla předchůdcem dnešní obce.
V historických pramenech je Třebčín zmíněn už v roce 1141. Jedno popluží v obci je v listině připisováno do majetku olomoucké metropolitní kapituly. To dokazuje, že obec byla patrně rozložena mezi více majitelů, ale více o ní nevíme. Pak ovšem obec z historických záznamů mizí a objevuje se až v roce 1281, kdy je jako majitel části obce uveden Albert ze Šternberka. Obec pak patřila do šternberských držav, i když není vyloučeno, že se v dějinách její vlastníci střídali. Prokazují to zápisy, kdy se někteří zemané po vesnici psali. Zda jim však patřila celá obec či jen její část však nevíme. Až roku 1515 se vesnice stává majetkem kláštera sv. Kláry v Olomouci. O něco později se uvádí, že v obci žilo dvanáct rodin v čele s fojtem.
V majetku kláštera obec zůstala i přes třicetiletou válku, která se obce naštěstí dotkla jen mírně. Do konce 17. století v obci dokonce přibylo usedlostí, ale na počátku toho následujícího místní tvrdě narazili se svým odporem proti zvyšování robot. Sedláci byli dokonce za rebelii odsouzeni k nuceným pracím na stavbě olomoucké pevnosti. Spor trval téměř sedmdesát let a vyřešilo jej teprve zrušení kláštera v roce 1782 a s ním i zrušení vrchnostenského dvora v obci v roce 1786. Pozemky dvora byly rozparcelovány a roboty k němu byly zrušeny a nahrazeny finanční platbou. Majetek bývalého kláštera spravoval náboženský fond až do roku 1826, kdy jej kupuje hrabě Filip Ludvík Saint-Genois.
Obec byla po celou dobu své existence přifařena do Slatinic. Podle zápisů však místní chodívali na mše i do nedaleké vesnice Kaple. Vlastní kapli sv. Floriana si místní dobudovali v roce 1859. Ještě před tím na tomto místě stávala dřevěná zvonice a kříž z roku 1792.
Kromě toho však v obci najdeme i další pozoruhodné památky. Kaplička se sochou P. Marie v Očekávání stojí dodnes na hranici Třebčína a bývalé osady Henneberk, pochází z roku 1898. Ze stejného roku je i Pieta při cestě do Slatinic od sochaře Václave Becka z Prostějova, který vytvořil i pomník padlých. Kromě toho je v obci k vidění si socha sv. Jana Nepomuckého a několik křížů.
V roce 1873 byla v obci postavena první školní budova, poté co se dva roky vyučovalo v provizorních prostorách. Další školní budova byla dokončena v roce 1909. Od roku 1883 zastavuje v obci i vlak na trati Olomouc - Čelechovice. Od roku 1980 je Třebčín součástí nedalekého Lutína.
Třebčín má okolí poznamenané intenzivní zemědělskou výrobou. Přesto je to vesnice, po které stojí za to se projít. Historie a tradice tady dýchají z mnoha půvabných míst a zákoutí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
