Třicetiletá válka zanechala v Jakubovicích odkaz v podobě hrůzostrašných legend

Jakubovice patří k horským osadám, a když napadne sníh, vydrží tady hodně dlouho. Přesto zde za léta existence zdejšího osídlení vznikla obec, kterou by malíř romantických obrazů rád na plátně uchoval, kdyby o ní ovšem věděl.

Jakubovice totiž leží stranou frekventovaných cest. Rozkládají se na svahu kopce Na Stráži v údolíčku malého potoka, který je páteří vesnice. Kdo byl zakladatelem obce, nevíme podle jména snad jakýsi Jakub. Počátky Jakubovic sahají hluboko do minulosti. Už v roce 1335 se objevují jako součást panství se sídlem v dnešních Štítech, které tehdy drželi příslušníci moravské větve Šternberků. Pravdou je, že se muselo jednat o obec poměrně důležitou. Už v roce 1350 se totiž uvádí, že zde stál kostel a také fara. To dávalo vesnici charakter jakési střediskové obce.

Šternberkové připojili štítecký statek k panství spravovanému z hradu Hoštejna a s ním i Jakubovice. To platilo až do roku 1464, kdy bylo celé dominium prodáno majitelům zábřežského panství Janu a Jiřímu Tunklům ze Zábřeha a Brníčka.

Zdá se, že za Tunklů byla v obci dost navýšena robota. Dokonce máme zprávy o nevolnících, kteří ze zdejšího kraje raději uprchli. Zábřežská vrchnost poroučela podaným v Jakubovicích až do roku 1596, kdy byla zdejší oblast z panství vyčleněna a stala se součástí nově vzniklého dominia se sídlem v Rudě nad Moravou. To tehdy drželi Boskovicové a později pánové ze Žerotína.

Někdejší hostinec U Matysů, ve kterém majitel roznášel před několika lety pivo i přesto, že mu bylo už devadesát let

Po Bílé hoře bylo panství zkonfiskováno a předáno Lichtenštejnům. Pod jejich správou pak obec zůstala až do zániku feudálního zřízení v roce 1848. Zástupcem vrchnosti byl v obci vždy rychtář. O Dědičné rychtě zde máme zprávy už z 15. století. V roce 1773 byl rychtářem v Jakubovicích Pavel Jurenka, který spolu s obecním starším Janem Kubíčkem, zastupovali téhož roku obec, spolu s dalšímu zástupci vesnic v okolí, v Rudě při stížnosti na omezování odběru dřeva z lesů v okolí. Tato stížnost nakonec byla řešena až v Olomouci, kde došlo mezi vrchností a poddanými k dohodě.

Na rozdíl od některých lokalit v okolí zůstaly Jakubovice vždy spíše českou vesnicí, byť se zde objevují po třicetileté válce i německy znějící jména usedlíků.

Kostel v Jakubovicích pochází již z konce 17. století

Jak už bylo řečeno, historie farnosti v Jakubovicích je hodně dlouhá. Zdejší kostel zmiňovaný v roce 1350 byl zasvěcen sv. Kateřině. Podle rudského archívu byl kostel pravděpodobně v době správy z Rudy na přelomu 16. a 17. století využíván utrakvisty. Farnost je zde zmíněna ještě k roku 1615, pak z listin mizí.

Nynější ranně barokní chrám pochází z roku 1697. V jeho zdech najdeme však i stopy starého zdiva, zdá se tedy, že byl přestavěn z původního kostelíka. Nové zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie pravděpodobně souvisí s dokončenou rekatolizací zdejší oblasti.

Farnost byla po svém zániku spravována z Rudy nad Moravou. Až v roce 1784 zde byla zřízena alespoň lokálie. Jakubovice měly jednu z nejstarších škol v okolí. Původně zde bylo vyučování zahájeno již v roce 1785. V roce 1848 byla postavena nová školní budova.

Druhý z jakubovických hřbitovů

Zemědělství nemohlo uživit všechny obyvatele obce, a tak hledali obživu například v obšívání nitěných knoflíků, ve výrobě košťat, kartáčů a košíkářského zboží. Za první republiky se zde někteří podnikatelé pokoušeli neúspěšně dolovat antimonovou a arzénovou rudu.

Jakubovice jsou také opředeny mnoha pověstmi z dob třicetileté války. O českých bratřích, které zde povraždili pro jejich víru a pohřbili v šachtách, které si museli vykopat. O diviženách, které prosily, aby se místní lidé postarali o jejich divé děti či o lidech pomrzlých v krutých zimách v lese Na Zmrzlíku. Kolem je však také krásná krajina s dalekými výhledy a spoustou zajímavých turistických tras.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová