Tvorovice dlouho patřily klášteru ve Šternberku. Nakonec je koupil arcivévoda d’Este
Tvorovice jsou nevelkou vesnicí ležící v jižní části prostějovského okresu. Podle zpráv z pamětních knih prý tato obec patří k nejstarším na Moravě, kdy měla vzniknout již v 9. – 11. století, ale písemné důkazy o tom chybí. Své jméno pak dostala podle zakladatele, jako ves lidí muže jménem Tvor.
V prehistorických dobách bylo okolí obce prokazatelně osídleno. Kelty a později i slovanskými kmeny. Historická zmínka o vesnici je však až mnohem mladší. Teprve v roce 1371 je v zemských deskách zápis o obci, který ovšem vzpomíná i držbu v předešlých letech, nejdále k roku 1357. Zajímavé je, že v té době Tvorovice drželi příslušníci drobné šlechty, kteří se po obci i psávali. Zmíněn je Martin z Tvorovic k roku 1368 a pak i Sulík z Tvorovic.
Jisté však je, že majetek těchto vladyků v roce 1384 přebírá šternberský augustiniánský klášter. Ten téhož roku založil magdeburský arcibiskup Albert ze Šternberka a mimo jiných obcí a prebend mu spolu s Petrem ze Šternberka daroval i Tvorovice. Klášter je držel až do roku 1574, pak se obec stala součástí výšovického statku, stále v držení církevní vrchnosti.
Lidé z obce chodili za robotou do zdejšího panského dvorce. Ten měl kromě vinic, polí, luk a lesů ve správě také soustavu 3 až 4 chovných rybníků. To mimochodem dokládá i stará obecní pečeť datovaní už k roku 1580, na níž je zobrazen srp a ryba. V obci se kromě toho zpracovával také len a konopí.
Třicetiletá válka byla pro Tvorovice pohromou a negativně se na rozvoji obce podepsaly i další válečné konflikty. Své si obec užila i při epidemiích moru a cholery.
Klášter byl roku 1784 zrušen. Půda připadla zčásti obci, další části byly za úplatu rozděleny mezi kolonisty. Tak vznikla familianstká osada Nové Tvorovice, kde noví obyvatelé měli k dispozici právě tolik půdy, co stačilo uživit jednu rodinu. Původní osada byla od té doby nazývána Staré Tvorovice. V obci zůstal i starý klášterní hospodářský dvorec, po němž však už není ani památky. Ke sloučení Starých a Nových Tvorovic v jednu obec s názvem Tvorovice však došlo teprve v roce 1929.
Velkostatek výšovický, k němuž Tvorovice do zrušení poddanství patřily, byly součástí majetku erárního náboženského fondu. A to až do roku 1809, kdy jej spolu s Mořicemi koupil arcivévoda Ferdinand Karel Rakouský-d'Este.
Už v roce 1788 máme v obci zmínky o škole. V roce 1831 pak zdejší lidé nechali postavit školu novou. Učilo se v ní až do června 1975, kdy byla zrušena a obec byla po 200 letech opět přiškolena do Klenovic. Vesnice byla hlavně zemědělská. V letech 1896 - 1908 zde fungovala cihelna a raritou byl v letech 1826 až 1920 větrný mlýn a později i družstevní mlékárna. Všechny provozy však později zanikly.
Tvorovice byly vždy přifařeny do nedalekých Klenovic na Hané. V roce 1831 byla ve Starých Tvorovicích postavena do čtverce zděná zvonice. Po čase však překážela rostoucímu provozu a proto musela být zbourána. Materiál z ní byl částečně použit na vybudování nové kapličky, postavené 1883 a zasvěcené sv. Bartoloměji. K památkám obce pak patří několik křížů a socha Panny Marie v dolní části obce. Zajímavý je i pomník legionářům a padlým v II. světové válce před obecním úřadem.
Pozoruhodnou památkou byl hraniční kámen Josefínského vyměřování, poslední z původních osmi, který však byl bohužel odcizen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.