U Javoří přestal pytlák pytlačit, jak dokazoval prastarý smírčí kříž, a pak obec málem zničili Švédové

14. červen 2018
Zvonice v Javoří pochází asi z 19. století
0:00
/
0:00

Osada Javoří patří k malým vesnicím, které se rozkládají v půvabné krajině Zábřežské vrchoviny na jihozápad od města. Dnes je součástí Maletína a jméno dostala podle četných javorů v okolí.

Počátky obce položené ve výšce kolem 500 metrů nad mořem jsou neznámé. Dá se předpokládat, že stejně jako ostatní obce vzniklo i Javoří v období kolonizace zdejšího území z popudu olomoucké biskupské vrchnosti někdy na konci 13. století.

Tomu by odpovídalo i období, kdy se obec poprvé objevuje v písemných pramenech. V roce 1320 držel jistý Konrád v Javoří deset lánů a krčmu. To byl docela velký majetek, uvědomíme-li si, že jeden lán měl rozlohu cca 25 hektarů. Další zmínka o Javoří uvádí, že v roce 1389 držel jistý Henzlín ves Javoří i s hospodářským dvorem. To jen potvrzuje, že vesnice vznikla při kolonizaci na podnět biskupa a byla dávána v léno drobným manům z biskupovy družiny.

V pozdějších letech bylo Javoří spravováno z Mírova. Asi nejdelší dobu byla obec pod správou místního zemanského rodu Rájeckých z Mírova, kteří byli věrnými biskupskými many a dali místním obyvatelům právo svobodně odkazovat majetek.

Seifertova kaplička při cestě do Maletína

Později se vrchnost častěji prostřídávala až do třicetileté války. Ta znamenala pro Javoří opravdovou katastrofu. Rabování švédských bojůvek, které z obsazeného Mírova vyráželi do okolí, změnilo prosperující obec ve skomírající dědinku. Před válkou zde žilo 24 rodin, po ní už jen devět.

Z prožitých útrap se vesnice vzpamatovávala až do konce 17. století. Právě v té době začínají mezi místními obyvateli převažovat německá jména. V roce 1771 zde už žilo 259 osob německého jazyka. Do konce patrimoniální správy počet obyvatel vzrostl na téměř 400. Většina z nich se živila zemědělstvím, běžná zde byla i práce v biskupských lesích. Vzhledem k vysoko položeným pozemkům zde převládalo pastvinářství a pěstování lnu a později i brambor.

Zvonice ukrývá malou kapličku

Do kostela chodili místní obyvatelé vždy do Maletína. Při cestě se dodnes dochovala půvabná Seifertova kaplička zasvěcená sv. Gotthartu. Postavila ji rodina Seifertova, která přišla do Javoří v roce 1747 z Květína a usadila se na statku s číslem popisným 1. Kaple byla několikrát opravována, naposledy v roce 2005. Kromě toho dodnes v Javoří stojí půvabná zvonice s malou kaplí v přízemí. Postavena byla patrně v 19. století, ale bližší informace o tom chybí.

Požární nádrž v obci kdysi sloužila i ke cvičení zdejších hasičů na loďkách

U cesty, tentokrát na druhou stranu ke Krchlebům, stával prastarý smírčí kříž se zajímavým nápisem: „Léta Páně 1585 počal jsem já, Matzka Gerge, pytlák na Mírově, ke cti a chvále Boží nábožně rozjímat.“ Kříž se nedochoval, zpráva o obrácení hříšníka však ano.

Do Maletína původně chodily místní děti i do školy. To však zejména v zimních měsících nebylo jednoduché. Pracovníci správy silnic dodnes vzpomínají, jak se až do narovnání cesty kolem Javoří marně v zimě, za větrných dnů snažili udržet cestu alespoň částečně sjízdnou. I proto byla v obci na konci 19. století zřízena expozitura maletínské školy.

Vody v obci nikdy nebylo nazbyt a zdejší studny jsou poměrně hluboké

Po roce 1946, kdy byli všichni místní rodáci vyhoštěni, se Javoří podařilo dosídlit jen zčásti. Pozemky postupně převzal Státní statek v Postřelmově, který na katastru obce později vybudoval provoz přidružené výroby. U něj vznikl i dětský tábor, dnes bohužel nefunkční. Většina obce byla přeměněna na rekreační objekty a dnes zde trvale žije jen asi 20 obyvatel.

Spustit audio
  • Tipy na výlet
  • Publicistika