U Křenovic najdeme prastarý les i pramen, který prý léčil choleru
Obec Křenovice se nachází jihozápadně od města Kojetín, na pravém břehu řeky Hané, přímo na současné hranici Olomouckého a Zlínského kraje.
Samotná obec leží v úrodné oblasti nejjižnějšího cípu Hané, v nadmořské výšce pod 200 metrů. Součástí katastru na jih od vesnice je však oblast Doubravy a Křenovického lesa, kde se krajina začíná zvedat do výšky kolem 350 metrů a stává se součástí Litenčiské pahorkatiny, která se po pár kilometrech vyšplhá až k 500 metrům nadmořské výšky.
Pozoruhodná terénní rozmanitost tak lákala do zdejšího kraje obyvatele už v dávných dobách. I díky výzkumům místního nadšence, učitele Antonína Teličky víme o existenci opevněného hradiště v lokalitě Hradisko nad vesnicí. Samotné Hradisko je odděleno výrazným příkopem od okolního terénu. Ten však nechal vybudovat císařský generál Gallas, když zde očekával útok švédského generála Torstensona v roce 1643. Pravěké nálezy však byly objeveny níže pod tímto místem. Nejstarší datované objevy zasahují do doby bronzové. Později zde však žili i Keltové a v době válek s germánskými Markomany zde bylo i římské ležení.
Samotná vesnice prozrazuje své stáří tvarem návsi, která se zužuje do místa, kde byla brána, kterou se dala obec uzavřít. Historický místopis země moravskoslezské z roku 1938 uvádí, že v roce 1265 věnoval Přemysl Otakar II. Křenovice Herbortovi z Fulštejna. Současné prameny však jako první zmínku uvádějí tu z roku 1322, kdy Záviš z Potštátu prodal polovinu vsi olomouckému arcibiskupovi Konrádovi. Ten ji poslední vůlí z roku 1326 odkázal metropolitní kapitule u sv. Václava v Olomouci. Druhou půlku obce roku držel 1349 Záviš z Bojanovic, který ji rovněž převedl do majetku kapituly. Od roku 1406 pak byla ves už celá nedílnou součástí kapituly.
Za válek moravských markrabat Jošta a Prokopa byla obec Prokopovými straníky zcela zničena. V roce 1496 olomoucká kapitula obdařila ves Křenovice pečetí a právem pečetit černým voskem. Toto právo roku 1525 potvrdil král Ludvík. Je to patrně nejstarší dochovaná zpráva o vesnickém znaku na Moravě. Dnes má obec ve znaku dva zkřížené křenové listy i s kořeny. To je důkaz, že křen stál také u pojmenování vesnice.
Součástí olomoucké kapituly obec zůstala až do konce patrimoniální správy. Poté byla součástí kojetínského okresu. Do Kojetína byla obec rovněž přifařena. V roce 1887 zde byl dokončen novogotický kostel sv. Jana Nepomuckého a o rok později založen hřbitov a fara.
Škola byla ve vesnici už před rokem 1788. Roku 1849 koupila obec palírnu a upravila ji na školu novou, neboť dosavadní nedostačovala. Roku 1883 byla rozšířena na dvojtřídní a pro ni byla roku 1885 postavena nová školní budova. Byla zde i Hospodářská pokračovací škola chlapecká. Na její tradice navazuje současné odborné učiliště.
Z památek, kromě kostela a Hradiska, můžeme zmínit i kapli s hrobkou rodiny Voždů na hřbitově, několik křížů a pak zejména kapli a pramen sv. Anny na Korábě. Kaple byla postavena v roce 1832 na poděkování za konec cholerové epidemie, která se rozšířila na Kojetínsku po povodni v roce 1830. Zdejší voda prý zachránila šestnáctileté děvče před smrtí, a i dále prý pomáhala proti průjmům. Byl zde umístěn obraz sv. Anny a později postavena kaple. Ta stála až do roku 1974, kdy bouře vyvrátila jednu z lip v okolí a kapli pobořila. Poté byla postavena znovu a opět opravena v devadesátých letech. Voda zde prýští dodnes, vlivem dusičnanů však není k pravidelnému pití vhodná.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
