U Nasavrk se projdete po někdejším keltském opevnění. I po dvou tisících letech je dobře patrné

V minulosti hrálo oppidum České Lhotice důležitou roli, tvořilo totiž spojnici mezi oppidem Závist u Prahy a Starým Hradiskem na Moravě. O tom, že u Lhotic panoval čilý obchodní ruch, svědčí i nálezy několika luxusních předmětů, které používali zřejmě ti urozenější.   

Keltské oppidum prosperovalo mezi 150. a 50. rokem př.n.l. a bylo poměrně rozhlehlé. Nacházelo se v nadmořské výšce okolo 450 metrů a rozkládalo se na plošině široké ostrožny nad meandrem řeky Chrudimky. Mělo rozlohu 23 hektarů a mohly v něm žít i tisíce Keltů. K oppidu patřil ještě přihrádek o rozloze asi 8 hektarů, který už ale nebyl součástí opevněného systému a sloužil spíš jako farmářská usedlost.

Z východní a jižní strany vybudovali obyvatelé hradiště mohutné opevnění. Valy jsou dnes zalesněné a největší plochu oppida, kde kdysi stála keltská obydlí, dnes využívají zemědělci. Místem původního hlavního vchodu do oppida, tedy někdejší klešťovitou branou, dnes bohužel prochází silnice. Představu o podobě brány si ale můžete udělat z nákresů na informační tabuli, která tu stojí, anebo při návštěvě nedalekého Archeoskanzenu v Nasavrkách. Tam totiž vybudovali reálný model brány ve skutečné velikosti.

Na poli nacházeli kamenné mlýnky

Už v 19. století na Hradišti zemědělci objevili řadu keltských artefaktů, hlavně keramiku a rotační mlýnky. V roce 1943 provedl odbornou prohlídku naleziště archeolog Ivan Borkovský, který místo popsal, zaměřil a oficiálně označil jako keltské oppidum. Další odborný výzkum proběhl až v 70. a 80. letech 20. století pod vedením archeologa Milana Prince.

I po dvou tisících letech zůstal v lese na Hradišti dobře patrný systém opevnění oppida. Tvoří ho trojitá linie valů. O způsobu, jak se stavěly a fungovaly, se dozvíte díky informačním tabulím. Po samotném oppidu vás pak provede naučný okruh, který má šest zastavení. Dodnes je v terénu dobře vidět na vyvýšené plošině i místo, kde stávala akropole. Ta byla kdysi obehnána ještě dřevěnou palisádou. Keltskou historii připomíná i lokalita nad přehradou Křižanovice, kde najdete kamenný kruh s menhirem.

V archeoskanzenu v Nasavrkách mohou návštěvníci nahlédnout do tajemného světa Keltů

• Upravit
• Smazat

V Nasavrkách u Chrudimi v Pardubickém kraji vzniká Keltský archeoskanzen. Největší muzeum v přírodě věnované životu dávných Keltů v České republice.Keltský skanzen je největší svého druhu v Česku. Pokud se zakladatelům archeologického parku podaří naplnit všechny vize, mohl by se stát i největším keltským muzeem v přírodě ve střední Evropě.   

Díky keltskému oppidu v Českých Lhoticích můžete nahlédnout do doby před více než dvěma tisíci lety. A to nejen díky archeologům, ale také partě nadšenců z nasavrckého spolku Boii. Ta bohaté místní dějiny propojila s dnešním světem. Díky výjimečné archeologické lokalitě u Českých Lhotic totiž vznikl v Nasavrkách Keltský archeoskanzen. Muzeum v přírodě s rekonstrukcemi keltského opevnění, brány a také obydlí nebo hospodářských objektů. Zajímavou expozici, která přibližuje život Keltů, si můžete prohlédnout také v Městském muzeu v Nasavrkách, kde mají i rozměrný interaktivní model oppida České Lhotice.