U počátků Horky nad Moravou byl zeman Pardus, který bydlel v tvrzi poblíž kostela
Horka nad Moravou patří k větším vesnicím položeným v údolí Moravy nedaleko Olomouce. Tento kraj je osídlen už od nepaměti, což potvrzují stovky popelnicových hrobů nalezených na Oračíně u severozápadního okraje obce. Samotná vesnice bývala i sídlem známého vladyckého rodu, jehož potomci obývali Uhry ještě v 19. století.
Zmíněné nálezy na Oračíně potvrzují, že zde v prvním tisíciletí před naším, letopočtem skutečně existovala poměrně velká osada, jejíž trvání přesáhlo několik set let. Zda v následujících letech lidé z tohoto kraje odešli, nebo zda bylo osídlení trvalé, dnes už bohužel nevíme. Každopádně malé návrší, na němž se dnes Horka rozkládá, bylo příhodným místem k usazení, lehce chráněným před povodněmi, byť rozdíl výšek údolí Moravy a například základů kostela je velmi malý. Přesto dostala obec, poprvé zmiňovaná k roku 1271, jméno právě podle vyvýšeného místa.
První zmínky o obci by mohly být ještě starší, pokud by se podařilo doložit některé starší prameny mluvící o rodu zemanů z Horky, zejména jistého Parduse, který se v barokních a dalších pramenech objevuje hned několikrát. Spolehlivě však o něm víme až z druhé poloviny 13. století a od té doby rod z Horky patří k této obci po další tři staletí.
K dnešní Horce nad Moravou patří také osada Sedlisko rozkládající se na levém břehu potoka Častava severně od samotné Horky. Tato osada je téměř stejně stará jako obec, jejíž je součástí, poprvé se v pramenech objevuje již k roku 1276. Velmi starý je také horecký mlýn poprvé uváděný v listinách také už ve 13. století.
Ve stejné době je v listinách zmínka také o kostele v Horce. Zároveň tu zřejmě tehdy stála také tvrz nebo jiné sídlo zemanského rodu, nicméně zprávy o něm máme až z roku 1402. Tvrz měla rovněž stát na ostrohu, kde dnes stojí kostel. V některých pramenech se dokonce mluví o hradu, skutečnost ale byla skromnější. Na zbytky sídla se podle zápisů v kronikách občas dalo narazit při vykopávkách v okolí kostela a mlýna.
Od zemědělství k průmyslu
Rod Horeckých vlastnil obec až do roku 1535, kdy se jejím majitelem stává město Olomouc. To pak Horku drželo až do konce patrimoniální správy. Byla to tvrdá vrchnost a došlo dokonce ke vzpouře poddaného lidu, kterou však soud vyřešil ve prospěch vrchnosti.
Obec v té době byla zejména zemědělskou enklávou, ke které patřil také kus lužního lesa a mnoho rybníků. Prosperoval také místní mlýn, který se stal nejvýstavnějším stavením obce. Horka velmi utrpěla za třicetileté války, kdy zpustla čtvrtina statků. Sedlisko bylo pusté dokonce ze tří čtvrtin. I proto byl obnoven vrchnostenský dvůr. Zanikla i zdejší farnost a obyvatelé byli nuceni docházet do kostela v Křelově. Nový kostel sv. Mikuláše byl vybudován v roce 1753.
Horka se v 19. století stala ze zemědělské obce vesnicí částečně průmyslovou. Zasloužila se o to železnice mířící z Olomouce do Prostějova zprovozněná v roce 1883. Elektrifikaci obstarala turbína na zdejším mlýně a Horka se stala moderní venkovskou obcí Olomoucka.
Dnes sem míří zejména cyklisté a také milovníci přírody. Přímo za obcí začíná CHKO Litovelské Pomoraví a zdejší středisko ekologické výchovy je vyhledávaným cílem turistů. Vodáci tu brázdí mlýnský náhon. Kromě kostela a starého mlýna v Horce najdeme pomník padlých, husitskou kapli na návsi a mnoho drobných památek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
