U Rapotína a Vikýřovic vznikají povodňové parky s tůněmi a slepými rameny. Pomůžou se zadržováním vody

Výstavba povodňového parku u Rapotína a Vikýřovic
Výstavba povodňového parku u Rapotína a Vikýřovic

V jedno velké staveniště se proměnilo okolí řeky Desné v Rapotíně a Vikýřovicích na Šumpersku. Po zimě tam naplno odstartovaly stavební práce na protipovodňových opatřeních. V místě vznikají povodňové parky s tůněmi a slepými rameny, které zároveň pomůžou se zadržováním vody.

Právě stojím na břehu řeky Desné, přímo v místě kde začíná úsek budoucích protipovodňových opatření. Na obou stranách podél toku jsou dělníci, kteří staví zídky a zemní hráze, pracují tu i bagry. Stavební ruch sleduje taky vedoucí odboru životního prostředí rapotínského úřadu Lenka Zindulková.

„Jsme zrovna na povodňovém parku číslo 2 na břehu řeky Desné ve Vikýřovicích. Na protějším rapotínském břehu máme rybník a nad ním budujeme soustavu revitalizačních opatření a rybníčky,“ říká vedoucí odboru životního prostředí. Přímo tady v místě, kde stojíme, bude rybí přechod. „Přes jez Červený dvůr nemůžou migrovat ryby, tady ten rybochod by jim měl pomoct migrovat proti proudu,“ vysvětluje Zindulková.

Nejničivější povodně zasáhly údolí Desné v roce 1997. Od té doby se tu podle Lenky Zindulkové žádná ochranná opatření nedělala a okolní obce stále nejsou před velkou vodou dostatečně chráněné. „Po povodních v roce 1997 na řece Desné Povodí Moravy opravilo v podstatě jen kamenné záhozy a patnáct let po povodni se stále nic nedělo a vedení obcí se dohodlo, že by se mělo proti povodním něco udělat,“ uzavírá Zindulková.

Jak už dříve řekl David Fína z Povodí Moravy, jde o jeden z největších projektů přírodě blízkých protipovodňových opatření v Česku. „Řeší se samozřejmě i náhradní výsadba v rámci těch povodňových parků,“ doplňuje Fína.

Na zhruba dva a půl kilometru dlouhém úseku by dělníci měli pracovat až do podzimu 2021.