Ukrajinistka Lenka Víchová: Humanitárním koridorům nelze věřit. Rusko jeden takový rozstřílelo už v roce 2014
Ruská invaze na Ukrajinu pokračuje. V obležení je mimo jiné strategické město Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. V rámci humanitárních koridorů by mělo být evakuováno 200 000 uvězněných civilistů. Dá se ale věřit, že bude dodržen klid zbraní? V audiozáznamu ještě zazní stručný exkurz do dějin Ukrajiny a jejího více než stoletého boje za nezávislost.
Rusko slibuje, že palba utichne dnes v 10 hodin dopoledne. Nutno však připomenout, že už o víkendu dva pokusy o zřízení humanitárního koridoru z města Mariupol selhaly, protože strana ruského agresora dohodu nerespektovala.
„Vidíme, že humanitárním koridorům není dobré úplně věřit. Jednak již všechny selhaly, jednak mi to připomíná situaci z města Ilovajsk v roce 2014,“ varuje v pořadu Jak to vidí... ukrajinistka Lenka Víchová.
Historie varuje
„V obklíčení tam tenkrát byly ukrajinské dobrovolnické jednotky. Jediným řešením bylo vytvoření zeleného koridoru, i kvůli tomu, že Ukrajinci měli ruské zajatce a ruské zraněné. Vytvořený koridor ale ruská armáda rozstřílela včetně ruských zajatců a svých zraněných.“
Varováním by podle Lenky Víchové měl být i to, že Rusové ostřelují civilní cíle. „Již ostřelovali přes 30 ukrajinských nemocnic, ohrožují jaderné elektrárny a Červený kříž je vlastně jejich terčem.“
Cílem jsou města
Humanitární situace na Ukrajině se tedy zhoršuje. Obecně se ale dá říct, že situace na východě země vypadá trochu jinak než na severu a jihu. „Na východě země je frontová linie již dávno stanovená, a proto i boje vypadají jinak. Vojáci, kteří proti sobě stojí, jsou léty bojů už vycvičeni a frontová linie jim dává řád.“
Čtěte také
Úplně jiná situace je ale na severu a na jihu země, kde jsou boje velmi dynamické. „Tady žádná frontová linie není. Ruská armáda vylézá ze všech možných děr a je velmi těžké si s tím poradit. Moskva se skutečně snaží obklíčit města. Nejdůležitější pro invazní armádu je samozřejmě Kyjev. Všechny koridory na Krym jsou druhořadé. Když získáte srdce Ukrajiny, tak máte celou Ukrajinu.“
Největším cynismem je ale podle ukrajinistky to, že Moskva bombarduje ta města, která jsou ve své většině ruskojazyčná. „Nenávist, kterou k nim ruskojazyčné ukrajinské obyvatelstvo nutně začne cítit, je už nezastavitelná.“
Bezpečí na vesnici
Mají ale lidé ještě možnost v rámci Ukrajiny někam utéct? „Lidé se budou snažit dostat do vnitrozemí, do vesnic. Rusové totiž nebudou ostřelovat každou vesnici zvlášť. Města jsou jejich cílem hlavně proto, že jejich ostřelováním se dá vytvořit obrovská vlna strachu a paniky.“
„Řada lidí ale neutíká proto, že by se báli,“ upozorňuje Lenka Víchová. „Mnozí z obyvatel ostřelovaných měst chtěli i zůstat. Utíkají ale proto, že nemají na výběr, protože jsou odstřiženi od vody a tepla. Proto Rusové necílí na vojenské cíle tak často jako na ty civilní.“
Související
-
-
Ukrajinista David Svoboda: Putinova obsese Ukrajinou koření v ruském velmocenském mýtu
Proč je Vladimir Putin Ukrajinou tak moc posedlý? Jaké je skutečné historické pozadí rusko-ukrajinských vztahů? Pozvání přijal historik David Svoboda.
-
„Putina ovládají emoce. Co bude dál?“ Šándor, Smetana a Černý ve speciálu k invazi na Ukrajinu
Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Český rozhlas Dvojka vysílá k invazi na Ukrajinu prodloužený speciál Jak to vidí... Pozvání přijal Adam Černý, Andor Šándor a Michal Smetana.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
