Únava vyvolaná sníženou činností štítné žlázy.
Stěžovat si na únavu - jakoby se stalo požadavkem doby. Vrátíme se z dovolené - a máme pocit, že ani nebyla. Jedním z důvodů, proč se někteří lidé cítí stále unaveni, může být snížená činnost štítné žlázy. Je možno ji léčit, ale bohužel - často únavu jako příznak možného onemocnění dlouhodobě podceňujeme, jak ostatně Zoře Ježkové potvrdila endokrinoložka Hana Šarapatková :
Hana Šarapatková: Lidé, kteří mají opravdu těžkou, sníženou funkci štítné žlázy si většinou na tu únavu, kvůli ní nepřijdou. Protože ten proces ztráty té funkce probíhá relativně dlouho, ti lidé si nestěžují, protože mají pocit že stárnou, že toho mají moc, prostě mají tisíc důvodů na které se to dá svést, ten člověk nemá dost aktivity na to aby si vůbec stěžoval. Oni potom až jsou léčeni, tak si uvědomí, že vlastně byli unaveni a strašně nevýkonní.
I mírně snížená funkce štítné žlázy může být jednou z příčin vysokého cholesterolu, u mladých žen může vést k problémům s otěhotněním. Výjimečné nejsou ani potíže psychického charakteru - plačtivost až deprese. Varující může být i dlouhodobý pocit tlaku na krku, na který si někteří lidé stěžují.
Hana Šarapatková: Nemají rádi šátky a roláky, prostě preferují výstřih a ani si to moc neuvědomují, nezapínají si knoflíčky až nahoru a existují určité stavy kdy je ten tlak na krku je natolik nesnesitelný, že je nepřehlédnutelný.
Pokud nám některé z uvedených příznaků nejsou cizí a navíc zjistíme-li, že v naší rodině byl někdo léčen se štítnou žlázou, měli bychom vyhledat lékaře - endokrinologa, protože dispozice k nemocem štítné žlázy jsou dědičné a navíc u žen ve vyšším procentu než u mužů. A jakým způsobem se vlastně štítná žláza vyšetřuje:
Hana Šarapatková: Jedna věc je funkce a druhá věc je jak ta štítná žláza vypadá. Funkce ta se zjišťuje tedy krevním odběrem, bere se běžná žilní krev, tak jak jsou lidé zvyklí. Tam se zjistí jak ta žláza funguje. Dají se stanovit ještě nějaké protilátky, ale to že ta krev takzvaně je v pořádku ještě neznamená, že s tou štítnou žlázou je všechno v pořádku. Protože může mít člověk obrovské vole, obrovskou strumu, může mít dokonce karcinom štítné žlázy, ale tu krev může mít naprosto takzvaně v normě. Takže druhým krokem je sonografické vyšetření štítné žlázy a to uvidí jak ta štítná žláza vypadá, jak je velká, jestli jsou tam nějaké uzly, eventuelně i jestli jsou zvětšené uzliny. No a v určitých potom případech se provádí třeba odběr vzorků z těch uzlů a eventuelně se provádí i některé rádionuklidové metody, pokud je to nutné.
