Univerzita Palackého vydala knihu věnovanou umění kamufláže

14. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tomáš Chorý

Zastírání, utajování. To vše je kamufláž. Ale taky název nové a netradiční knížky, kterou vydala olomoucká Univerzita Palackého. Věnuje se fascinujícímu a někdy až bizarnímu maskování. Na jeho počátku stáli slavní malíři, postupně vojákům začali pomáhat architekti, fotografové, vědci i kouzelníci.

„Publikace vypadá, že je to jen taková legrace, ale není. Myslím, že to má i evropský přesah, alespoň podle rešerší, které jsme si dělali,“ říká ředitel univerzitního vydavatelství Aleš Prstek. Je přesvědčený, že publikace zaujme téměř každého. Je plná zajímavostí, fotografií, kreseb i vzorníků.

Autorem knížky je Tomáš Chorý z olomoucké katedry výtvarné výchovy. A ne nadarmo byl otcem kamufláže malíř Abbott Theyr. Maskování se věnoval celý život. „Byl to malíř, který experimentoval s různými strukturami, vytvářel si různé prořezávané šablony, do kterých struktury vkládal, maskoval kačeny, dřevěné modely, které fotil v přírodě. Dokumentoval tak význam kamufláže, jak dokáže zneviditelnit vojáka, nebo toho tvora nebo loď. Patentoval si princip maskování lodí,“ doplňuje autor Tomáš Chorý.

Maskovalo se oblečení vojáků, využívaly se dokonalé kopie stromů pro krytí techniky a zvláštní kapitolou byla tzv. armáda duchů za druhé světové války. „Byly to nafukovací atrapy různé techniky, jako džípy, děla, tanky. Pomocí těchto atrap klamali nepřítele. Armáda duchů a její poznatky byly odtajněny americkou armádou až v 90. letech, protože byly tak účinné, že se to pořád považovalo za důležitou součást při matení nepřítele,“ dodává autor.

Pokud ale neušel vzduch. „Dnes se ty nafukovací atrapy používají také, protože ukázaly, že mají svůj smysl. Je to vylepšeno tím, že mají v sobě takový malý kompresor, takže když dojde k narušení obalu, nedojde ke zhroucení,“ přibližuje autor. Dokonce tu najdeme českou stopu. „Právě tyhle nafukovací atrapy vyrábí jedna rodina v Děčíně a distribuují je po celém světě,“ říká Chorý.

I česká armáda měla svůj osobitý vzor uniforem, nadvláda Varšavské smlouvy ale vše sjednotila. „Slavný, ale nedoceněný vzor byl tzv. mlok. V roce 1960 měl velmi výrazné barvy, žluté zelené a hnědofialové skvrny. Dlouho nevydržel, protože některé armády varšavské smlouvy přešly na vzor, kterému se dnes říká jehličí a tyhle vzory se dnes shánějí těžce,“ uzavírá autor.

V současnosti jsou už žádané tzv. termokamufláže, které se pohybují mimo viditelné spektrum. Vítězí tak elektronika a nové technologie.

autor: bam
Spustit audio