V boji s pandemií radí vládě institut padesáti odborníků. Proč jejich doporučení nejsou veřejná?
Je jich skoro 50 a scházet by se měli v několika podskupinách jednou týdně. Řeč je o expertech Národního institutu pro zvládání pandemie. Jejich hlavním úkolem je dávat odborná stanoviska ke změnám protiepidemických opatření. Ta ale zatím nejsou veřejná, navíc ministerstvo zdravotnictví samo přiznává, že doporučení neznamená automaticky schválené opatření. Jak tedy funguje takový pandemický institut?
V institutu je skoro 50 lékařů, matematiků, hygieniků a vědců, kteří se setkávají v rámci pěti podskupin, které vedou matematička Lenka Přibylová, epidemiolog Rastislav Maďar, mikrobiolog Pavel Dřevínek, infektolog Pavel Dlouhý a vakcinolog Roman Chlíbek. Ten je také šéfem celého pandemického institutu.
Čtěte také
Počet členů institutu není pevně daný, teď naposledy do skupiny infektologa Pavla Dlouhého přibyly tři nové posily – intenzivisté Martin Balík a Tomáš Vymazal a také geriatrička Božena Jurášková.
Jak vznikají stanoviska?
Jednotlivá doporučení vznikají v rámci zmíněných odborných skupin. Hotové materiály pak jejich šéfové donesou na čtvrteční jednání vedení institutu. Ještě ten den večer je projedná vládní mezirezortní skupina. Ta by měla případné změny zhodnotit z pohledu ekonomického a sociálního.
Odborná doporučení nejsou veřejná, není proto možné zpětně zjistit, zda mají výsledná opatření odborný základ, nebo jde pouze o politické rozhodnutí.
Matěj Skalický, reportér
Následně v pátek zasedá Centrální řídící tým a v pondělí se schází vybraní ministři, kteří se věnují covidovým záležitostem. Dostane je k projednání také Ústřední krizový štáb. Mimo to jedná s ministerstvy samozřejmě i hlavní hygienička. Výsledná opatření jsou pak schvalována na vládě ve středu.
Informační chaos
Odborná doporučení nejsou veřejná, není proto ani možné zpětně zjistit, zda mají výsledná opatření odborný základ, nebo jde pouze o politické rozhodnutí. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob už v lednu Radiožurnálu napsal, že odborná stanoviska jsou pouze pracovními doporučeními, která se dalším projednáváním ještě mění.
Radiožurnál nicméně zjistil, že existuje v rámci institutu návrh, aby alespoň zápisy z jednání v bodech skupina zveřejňovala. Teď to institut projednává spolu se svým jednacím řádem, který dostali členové institutu k připomínkám.
Související
-
Pandemický zákon bude účinný do konce roku. Od března už ho ale nepoužijeme, doufá premiér Fiala
Jak úspěšná je nová vláda ve zvládání pandemie? Zůstane nám pandemický zákon „na neurčito“? Předsedy české vlády Petra Fialy (ODS) se zeptal Tomáš Pancíř.
-
Konvalinka: Začínám být alergický na řeči o omikronové rýmičce. Považuji za jisté, že se bude umírat
„Pořád jsme ještě před kulminací viru. A na číslech z toho týdne vidíme, že obsazenost lůžek v nemocnicích roste poměrně velmi rychle,“ upozorňuje biochemik Jan Konvalinka.
-
Genetik Pačes: Když je virus infekčnější, je v ochraně potřeba přitlačit, to už ale asi není možné
Česko je na cestě k postupnému rozvolnění protipandemických opatření. Je v tuto chvíli ten správný čas? Opodstatňují ho vědecké poznatky, které máme o omikronu k dispozici?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
