V Brandýské katovně si můžete vyzkoušet některé ze zdejších mučicích nástrojů

8. červen 2015
Česko – země neznámá

Brandýs nad Labem ve středních Čechách se může chlubit nejen zámkem, kam s oblibou jezdíval římský císař Rudolf II., ale také místní katovnou. Rudolf II. Brandýs nad Labem už v roce 1581 povýšil na královské komorní město a díky tomu Brandýs disponoval i hrdelním právem - tedy pravomocí vyslýchat a soudit lidi podezřelé z trestných činů, vynášet nad nimi rozsudky a také vykonávat popravy.

Zdejší kati vykonávali své řemeslo až do roku 1765, kdy Marie Terezie odňala městu popravčí právo. Výslech na mučidlech patřil k běžné soudní praxi až do roku 1776. Dnes je brandýská katovna jedním z mála zachovalých katovských obydlí, které je přístupné veřejnosti.

Katovna byla vždy obávaným místem, proto i ta brandýská stála ve své době na okraji města. Kat se mimo jiné většinou zabýval i pohodnictvím – tedy odstraňováním uhynulých zvířat. Někdy také pomáhal lidem, kteří ho využívali pro jeho anatomické znalosti. Kati uměli léčit a napravovat zlomeniny.

Přesný popis správného postupu při mučení, který ustanovila Marie Terezie

Katovnu v 60. letech 20. století převzalo do své správy Oblastní muzeum Praha-východ v havarijním stavu, kdy se už jednalo dokonce o zboření tohoto cenného objektu. Díky intenzivní péči se ale dům podařilo nakonec zachránit.

V bývalém sklepě domu je dnes expozice, která představuje historii trestního práva měst. Vystaveny jsou například popisy postupu při mučení a věznění, které ustanovila Marie Terezie. K vidění jsou i faksimile dobových dokumentů výslechů i seznam nejčastěji vyšetřovaných trestních činů. Součástí expozice jsou i grafiky, které názorně ukazují výslechy i způsoby poprav. Zajímavé jsou také dokumenty s dobovými soudními případy, které se udály v Brandýse nad Labem a okolí.

Ve druhé části expozice je „mučírna“, vybavená předměty používanými k zajištění vězňů a při tzv. útrpných výsleších neboli tortuře. Prohlédnout si tu můžete housle nebo kládu, ve které byli upoutáni vězni. Ve vitrínách je také k vidění katův meč, palečníky, potupné masky a mnohé další mučicí nástroje.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d821.5507476737457!2d14.660738900000002!3d50.18814250000001!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470bf1bff36a9de9%3A0xeca399e059a50b68!2sU+sv.+Vav%C5%99ince+213%2F2%2C+250+01+Brand%C3%BDs+nad+Labem-Star%C3%A1+Boleslav!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1433751680056" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.