V Británii vzniká díky organizaci Compas Charity muzeum romské kultury
Díky charitativní organizaci Compas vzniká v Peterborough první britské muzeum romské kultury. Výstavu, která v sobě ponese i českou stopu, budou moci lidé navštívit ke konci roku 2024. Iniciátorem a výkonným ředitelem organizace je Petr Torák.
„Hodně se angažujeme ve vzdělávání, proto se na nás často obracejí školy s dotazem, zda můžeme přispět něčím, co by pomohlo zvýšit povědomí o romské historii, kultuře a tradicích. Proto máme připravenu k výstavám sbírku romských obrazů nebo romské knihy. A nyní nás napadlo otevřít v Británii muzeum romské kultury, které by bylo zaměřené na Romy z Evropy. Chtěli bychom umožnit školám a akademikům zhlédnout přímo v muzeu nebo v archivu sbírku o romské kultuře. Ta má být určena nejen pro romské děti, ale pro širokou veřejnost, aby se mohla vzdělávat o tom, odkud Romové pocházejí,“ popisuje liberecký rodák důvod, který ho dovedl k nápadu založení muzea romské kultury.
V Británii jsou nyní dvě muzea s poznatky o Romech, věnují se ale jen kočovným komunitám, což záměru tamějších škol nevyhovuje.
„Pokud je ve škole 10 žáků romského původu z Čech, ze Slovenska nebo z Rumunska, má zájem aby i žáci věděli, odkud jsou a jaká je jejich historie. Nezáleží přitom na tom, jestli třeba z Čech pochází samotní žáci, nebo tam žili jejich rodiče či prarodiče. Školy se snaží . organizují např. romské dny.“
Bez zájmu škol by nejspíš romské děti o svých kořenech nevěděly vůbec nic.
„V Anglii máme druhou, možná třetí generaci Romů a děti už zapomínají romský jazyk, vlastně i český či slovenský jazyk. Mluví převážně anglicky a nemají přístup k informacím, které by potřebovaly.“
Potřebné informace chce Petr Torák společně s organizací Compas do nově vznikajícího muzea vložit.
„Budeme mít jak digitální, tak kulturní sekci. Romské panenky, karavany, spousty knih a novin, které se datují od roku 1787 po současnost. Půjde opravdu o pestrou sbírku nejrůznějších exponátů.“
Součástí sbírky bude například i československá četnická učebnice z doby 1. republiky, která popisuje pravidla pro jednání s Romy, nebo materiály týkající se koncentračního tábora v Letech u Písku. Ty organizace získala z pozůstalosti amerického spisovatele Paula Polanského.
„On získal pře 40 tisíc dokumentů o Letech u Písku a následně, v roce 1999 kdy se přestěhoval do Kosova, další dokumenty ohledně uprchlického tábora Mitrovica. Veškerý archiv, celý jeho odkaz, byl u něj doma. Poté, co před pár lety zemřel, se organizaci Compas povedlo celý tento odkaz získat od jeho syna Jamese Polanského, který jsme následně převezli ze Srbska do Velké Británie, do Peterborough.“
Materiály týkající se Let u Písku už ale Británii opustily.
„Dohodli jsme se s muzeem romské kultury, že dokumenty týkající se Let u Písku, přivezeme sem, aby byly muzeem zpracovány. Máme ho přes 250 kilo, zatím jsme identifikovali tři složky fotografií, dokumentů a dalších materiálů.“
Související
-
Americký badatel Paul Polansky: Češi se bojí přijmout tábor...
V roce 1994 zaměstnával českou ambasádu ve Washingtonu a později i ministerstvo zahraničí článek o americkém badateli Paulu Polanském, ...
-
Životy Paula Polanskyho a Markuse Papeho spojilo společné téma. Tábor v Letech u Písku
Letos v březnu zemřel Paul Polansky, který objevil na začátku 90.let minulého století dokumenty, které se týkaly činnosti koncentračního tábora v Letech u Písku.
-
Romským dětem se ve vzdělávacím systému Velké Británie poměrně daří, říká Petr Torák
O situaci romských dětí z Česka a ze Slovenska v britských školách i o tom, jak se podařilo změnit problémovou školu, s Petrem Torákem z charitativní organizace Compas.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.