V Doudlebách nad Orlicí stojí malebný renesanční zámek s unikátními kobercovými sgrafity
Podorlicko láká k návštěvě výjimečným počtem hradů a zámků. Divoká Orlice tu totiž vytváří podobný fenomén jako je tomu na francouzské Loiře. V okruhu asi devíti kilometrů najdete čtyři soukromé zámky. Jedním z nich je malebný jednopatrový renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí v Královéhradeckém kraji. Rodové sídlo Bubnů z Litic zaujme unikátní sgrafitovou výzdobou fasád, výmalbou interiérů a také sbírkou vyobrazených madon.
Ve středověku stávala na místě dnešního zámku gotická tvrz. V roce 1562 koupil panství Mikuláš starší z Bubna, který místo ní nechal postavit renesanční zámek. Kolem roku 1630 do něj byla vestavěna nádvorní arkáda s toskánskými sloupy. Unikátní sgrafitová výzdoba fasády, se vzorem tvořeným čtverci a kruhy, má údajně ochranný charakter. Lidé totiž dřív věřili, že je tato kombinace uchrání před různými zlými silami. Proto se na doudlebském zámku nemusíte bát duchů, čarodějnic ani bílé paní. Prostě tam nebydlí.
Sgrafita se nacházejí nejen na vnější fasádě zámku, ale i na pravoúhlém nádvoří s toskánskými sloupy, nad kterými se tyčí mohutné osmimetrové komíny. A i ty zdobí vyškrabávaná omítka.
Na spodních stěnách nádvoří opět dominuje kobercové sgrafito, následují různé římsové prvky. V prvním patře to jsou pásy převážně rostlinné nebo ornamentální výzdoby. I tady návštěvník uvidí motiv mořské vlny, která na první pohled připomíná šnečí ulitu. Jak pod arkádou, tak i v patře vzor zakončují lunetové motivy.
Barokní sbírka madon
Součástí zámeckého interiéru je dnes i unikátní sbírka s vyobrazením madon. Celkem jich tu mají dvacet sedm a najdete je ve zdejší zámecké kapli. Jedinečné jsou i rámy těchto obrazů, bohatě vyřezávané z lipového dřeva a zlacené. Jsou nádherné, ale křehké jako sušenka.
A kde se všechny ty madony na doudlebském zámku vzaly? Je to vlastně neoficiální sbírka. Podle kunsthistoriků jde pravděpodobně o jednu z největších barokních sbírek madon na celém světě. V předkaplí navíc čeká kopie relikviáře svatého Maura od žáků doudlebské základní školy.
V zámeckých místnostech mohou návštěvníci vidět také tapisérie a renesanční nábytek, expozici Lov a lovectví, výstavu loveckých a sportovních zbraní a další zajímavosti. Součástí doudlebského zámeckého areálu je i zrevitalizovaná sýpka, která ukývá muzeum trampingu a přírody.
Zámek hraběnky Bathoryové
Zámek Doudleby přitahuje filmaře nejen kvůli svému historickému vzhledu, ale také díky dochovaným interiérům a krásnému okolí. Často bývá využíván pro pohádkové a historické snímky, které vyžadují autentické prostředí.
Natáčel se tu například historický velkofilm Juraje Jakubiska o kontroverzní hraběnce Alžbětě Bathoryové. Důležitou roli ve snímku hraje i zámecké nádvoří s renesančními sgrafity, v několika scénách spatříte i interiéry. Další záběry vznikly v zámeckém parku, převážně v okolí proslulého červeného buku, který v březnu 2008 bohužel poničila vichřice Emma.
Zámek v Doudlebách nad Orlicí poskytl filmové kulisy i štědrovečerní pohádce Krakonošovo tajemství nebo filmu Tomáše Magnuska Stáří není pro sraby.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
