V Haňovicích dodnes stojí zámek postavený v polovině 16. století
Haňovice se rozkládají na pravém okraji nivy řeky Moravy pod vrcholem Rampach, který patří k Zábřežské vrchovině. Zemědělská obec byla založena patrně už na přelomu 11. a 12. století a dost možná ještě mnohem dříve.
Archeologické nálezy potvrzují, že se v Haňovicích a okolí pohybovali naši předkové už od pozdní doby kamenné. Ještě pozoruhodnější jsou pak ranně středověké nálezy z nedávné doby, které napovídají, že se zde už v 10. století patrně zpracovávala železná ruda.
Písemnou zprávu o existenci obce však máme až z listiny biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, kdy mezi vesnicemi uváděnými v majetku olomoucké diecéze najdeme i Haňovice. Majetkem biskupů pak minimálně část Haňovic zůstala i po následující staletí, kdy se v držbě zdejšího manského údělu střídali různí drobní zemané.
Část obce však vlastnil pravděpodobně i král, později moravský markrabí. Jošt Lucemburský totiž v roce 1406 věnoval dvorec v Haňovicích nově vzniklému klášteru v Dolanech. Ten jej dlouho nedržel, nicméně právě na místě tohoto dvorce byla v 16. století postavena haňovická tvrz. O její stavbu se postaral rytíř Jan Zoubek ze Zdětína. V roce 1555 pak jeho syn Jáchym postavil ještě v Haňovicích pivovar. Kromě tvrze, pivovaru a mlýna byla v obci od začátku její existence ještě i panská krčma.
Po smrti Jáchyma a Bernarda ze Zdětína zůstal v Haňovicích syn Bernarda, Jan Bohuslav a ten prodal v polovině 60. let. 16. stol. Haňovice Janu Pročkovi ze Zástřizl. Právě on, jak prozrazují i doposud zachované erby, nechal v obci v roce 1580 postavit menší renesanční zámek. Po něm obec zdědil jeho syn Bernard Prakšický ze Zástřizl. Ten dal v Haňovicích postavit novou hospodu a také kovárnu.
Bernard byl protestant a zapojil se do stavovského odboje. Po Bílé hoře tak byl uvězněn na Špilberku a obec propadla císaři a ten ji věnoval olomoucké kapitule. V její držbě pak zůstala až do roku 1848, kdy zaniká vrchnostenské zřízení.
Třicetiletá válka se na vesnici docela podepsala. V lánových rejstřících máme zprávy o mnoha pustých usedlostech, nicméně kapitula se postarala o brzkou obnovu vesnice i samotného zámku a pivovaru. Kromě zemědělství se zdejší lidé věnovali také rybářství, a to jak ve zdejším rybníce, tak i v nedalekém Savíně.
V roce 1781 byl zrušen zdejší panský dvůr a rozprodán. Sladovna je zde uváděna ještě na počátku 20. století. V roce 1872 byla z prostředků místních obyvatel na návsi na místě staré dřevěné zvonice postavena současná kaple zasvěcená sv. Cyrilu a Metoději. Kromě toho zde najdeme ještě pomník obětem 1. světové války. Před kaplí je kamenný kříž se sousoším kalvárie. Samotný zámek dnes slouží jako sídlo zdejší zemědělské společnosti. Po mnoha přestavbách byla jeho původní podoba do jisté míry smyta, přesto se dodnes zachoval renesanční portál, již zmíněné erbovní desky a také některé klenby v interiéru.
Haňovice byly po roce 1960 střediskovou vesnicí, ke které kromě tradičních osad Kluzova, Chudobína, Myslechovic a Nové Vsi patřily i Nasobůrky a Víska. Některé obce se pak staly součástí Litovle.
Haňovice jsou dnes sídlem velké zemědělské společnosti, která zde postavila obrovské skleníky, ve kterých produkuje zejména rajčata. Jejich stavbu je možné vidět i z dálnice, která obec míjí, stejně tak i z vlaku, který míří z Litovle do Senice na Hané. V samotných Haňovicích však zastávka není, místní chodí na vlak do sousedních Myslechovic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
