V herectví je štěstí naprosto rozhodující faktor, říká Marek Vašut
V dětství zaujal přirozeným vystupováním před kamerou, v dospělosti civilním herectvím. Marka Vašuta v divadle nenajdete, jelikož se věnuje zejména filmům. Jak přistupuje k profesi herce a jaké to je být na volné noze, popsal Janu Rosákovi.
Marek Vašut má na kontě desítky filmů a seriálů, pochází navíc z divadelní rodiny. Herectví pro něj ale představovalo rozhodnutí hlavou, nikoliv srdcem. Strávit život na jevišti pro něj nebylo celoživotním snem.
„Chtěl jsem jít na filozofii. Byl jsem mladý rozervanec a myslel jsem si, že filozofie mě naučí nejenom klidu mysli, ale i chápat, proč se svět točí, jak se točí. Dneska jsem rád, že jsem na ní nešel, protože si myslím, že filozofové to určitě nevytrhnout.“
Pražský rodák sice dostával práci už v dětství, skutečný přelom pro tehdy šestadvacetiletého Vašuta přišel až se snímkem Pěsti ve tmě Jaroslava Soukupa.
„Tím filmem jsem prorazil, taky to byla moje první hlavní role. Už jich potom moc nebylo. Myslím, že v herectví je štěstí naprosto rozhodující faktor, bohužel. Když třeba hrajete na hudební nástroj, kdo necvičí šest, sedm, osm, deset hodin denně, může mít širokou duši od Aše až po Altaj, nedá se nic dělat, ale hrát nemůže, protože to vyžaduje techniku. A jak cvičí herec? Tím, že ráno vstane, tím, že chodí, jede v tramvaji, někde obědvá, večeří, vidí lidi, vlastně pořád trénuje. Je to nejjednodušší ze všech umění, pokud Pánbůh nadělil trochu talentu.“
Marek Vašut působí na volné noze, což reálně znamená, že čeká, až mu zazvoní telefon. Zvykl si proto na okamžiky jako na skluzavce, kdy, jak sám říká,půl roku o práci nezavadíte, a pak najednou máte tři nabídky zároveň. A občas se vám nepovede šáhnout po správném projektu.
„Herci jsou připraveni, pak nastoupí to ‚být v pravý čas na pravém místě‘, což se skutečně nedá nacvičit. To vám musí přijít. A protože je herec výkonný umělec, jsme interpreti, my si šance nevytváříme, aspoň ti herci, kteří zůstávají pouze u herectví. Ne nadarmo v Americe spousta herců produkuje filmy, protože tam si na to vydělají, snaží se režírovat, snaží se být těmi, kteří určují, v čem budou sami hrát nebo co budou dělat. U nás už taky mladí kluci teď režírují, dívám se na to s takovým obdivem a trošku i závistí, že se jim to může podařit. Nám se to za starého režimu prostě tohle nemohlo podařit nikdy.“
Proč se Marek Vašut v Tibetu pustil do meditací? A kdo byl hrdinou jeho dětství? Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
