V Hranické propasti žije pár kačen divokých, přestože z tamního jezírka uniká jedovatý plyn

29. květen 2021

Dno suché části Hranické propasti obývá už skoro půl roku pár kačen divokých. Pohybují se i v jezírku, ze kterého permanentně uniká jedovatý oxid uhličitý. Speleologové nechápou, jak mu ptáci můžou odolávat. Kachny jsou ale v dobré kondici, mají dostatek jídla a zřejmě v nejhlubší sladkovodní jeskyni světa i zahnízdí.

Divoké kachny na dně suché části Hranické propasti

„Jsou tady asi od ledna. Nevím, z čeho tady žijí, ale jsou tady pořád. Jsou takové pohublé, ale přežívají,“ kačeny s námi pozoruje i speleolog Martin Strnad. Taky pro něj jsou zvířata v propasti velkou záhadou. „Nikdy se tady taková fauna neprojeví. Co sem klesne, to tady většinou zůstane,“ pokračuje Strnad.

Jiřího Šafáře z agentury ochrany krajiny a přírody mají kačeny v propasti ideální podmínky pro život. tzn. dostatek jídla a nevyskytují se tam predátoři, kteří by je ohrožovali. On sám před lety už jeden pár kačen v propasti sledoval. Ty tam dokonce zahnízdily. „Předpokládám, že s tím, jak kolísá hladina oxidu uhličitého nad hladinou jezírka, tak je to dáno samozřejmě klimatickými vlivy, tlakem, ale může být období, kdy tam může být několik centimetrů nebo několik desítek centimetrů oxidu uhličitého. Otázkou pak tedy je, jestli jsou ptáci schopni nějakým smyslem vycítit, že tam ten plyn je a do té vody nejít, nebo jestli ta hladina byla tak nízká, že to ty kachny přežily,“ přemýšlí Šafář.

Výskyt kačen na dně suché části propasti je pro odborníky o to zajímavější, že díky minerální vodě a vývěrům plynu život v propasti prakticky neexistuje. Dosud zde hydrobiologové objevili jen pár druhů korýšů a bezobratlých živočichů. Proto se nabízí k zamyšlení místní pověst o podzemním propojení propasti s řekou Bečvou. Jiří Šafář tuto variantu s úsměvem popírá.

autor: kra
Spustit audio