V kostele svatého Jakuba Staršího v Dolní Moravici sloužíval mše i pozdější „čarodějnický“ děkan
Kostely a kaple patří do českých vesnic a osad už od nepaměti. Nic na tom nemění ani to, že už je zdaleka při bohoslužbách nenavštěvuje celá obec jako v minulosti. Patří ke kulturnímu dědictví a často jsou nejvýznamnějšími památkami obce. Jako například kostel sv. Jakuba v Dolní Moravici.
Zatímco v rovinách bývají často kostely a kaple umístěny uprostřed zastavené části vesnice, v horách se budovaly i na vyvýšených místech nad obcí. Snad mělo toto umístění dokladovat, že duchovní síla je nad tou světskou a míří k nebesům.
To je i případ dolnomoravického chrámu. Tyčí se na ostrohu vystupující ze svahu Moravické hory, přímo nad křižovatkou páteřní cesty vesnicí a někdejší obchodní stezky vedoucí údolím Moravice k Vrbnu pod Pradědem.
Už v roce 1258 máme první zmínku o Dolní Moravici. Farní kostel sv. Jakuba Staršího je poprvé zmíněn v roce 1351. Spojení obce s chrámem je více než blízké, protože patron kostela byl vyobrazen i na obecní pečeti.
Historikové se shodují, že již první kostel stával na dnešním místě. O jeho dalších osudech to však moc nevíme. Až roku 1593 byl kostel mistrem Joachimem přestavěn. Stalo se tak za protestantského pastora Jana Albrechta, který zde působil od roku 1585. To nám dokladuje protestantskou minulost zdejšího chrámu, která trvala až do roku 1623. To Dolní Moravici přebírá do vlastnictví Řád německých rytířů a ten zahajuje rekatolizaci celého zdejšího kraje.
V roce 1624 jsou protestantští pastoři z kostela definitivně vyhnáni a do Dolní Moravice přichází katolický kněz Jan Elsner. Po třech letech jej vystřídal Ondřej Schindler, ale ani on toho se zdejšími horaly příliš mnoho nesvedl. Odmítali přestoupit na katolickou víru. Nepřesvědčilo je ani poničení obce protestantským vojskem generála Mansfelda v roce 1629. Nepomáhaly ani pokuty, které protestantům kněží udělovali. Ještě v roce 1657 někteří zatvrzelí evangelíci prý raději zaplatili 18 krejcarů, než by vstoupili do katolického kostela.
Kryštof Alois Lautner obětí čarodějnických procesů
Pozoruhodnou osobností se stal další katolický kněz, který na zdejší faru nastoupil v roce 1658. Byl jím Kryštof Alois Lautner. Vzdělaný rodák ze Šumperka studoval v Bavorsku morální teologii a později ve Vídni práva a filosofii. Byl vysvěcen na kněze v roce 1656 a Dolní Moravice byla jeho první kněžskou štací.
O jeho působení v Dolní Moravici toho mnoho nevíme. Pravdou však je, že z pozdějších období máme zprávy, že byl pro svou moudrost a neoddiskutovatelné znalosti mezi farníky velmi oblíben. V obci působil pět let, poté odešel do Osoblahy a následně do Šumperka. Dne 18. září 1685 byl jako nejznámější oběť velkolosinských čarodějnických procesů upálen v dnešním parku u Mohelnice. Jako následek jeho prohlášení kacířem bylo nutné ve všech místech, kde působil zopakovat udělení všech svátostí. V Moravici muselo být znovu pokřtěno 92 osob.
Samotný kostel se dočkal ještě dalších přestaveb. Ta nejviditelnější, klasicistní proběhla v roce 1795. Stávající chrám prý byl v žalostném stavu, protože v červnu 1794 do něj prý sedmkrát uhodil blesk. Na renovaci přispěl z velké části řád německých rytířů. Dodnes se dochovala původní hranolovitá věž a presbytář se sakristií, sloužící nyní jako boční kaple.
Různé stáří jednotlivých částí kostela dodnes prozrazují i různá okna. Ve vnitřním vybavení kostela zaujme návštěvníka nevšední iluzivní nástěnný oltář sv. Jakuba od Johanna Franze Greipela z doby před rokem 1798. Někdejší fara pod kostelem pak byla nedávno přebudována na dům pokojného stáří.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
