V Krkonoších se připravovala kořalka z hořce, v každé chalupě měli jinou
Patříte k vyznavačům regionálních specialit? Jste turisté, kteří v náprsní kapse ukrývají placatku s něčím na zahřátí, a navíc milujete Krkonoše? Potom určitě znáte hořcovku neboli také enciánku. Prozkoumejte, kdo a jak bylinný nápoj dělával.
Modrý zvonek patřil do Krkonoš odpradávna a svého času byl dokonce erbovní rostlinou Krkonošského národního parku. Hořců roste ale na horských loukách hodně druhů. Ten, jehož kořen se stal základem pro „hořcouku“, má kupodivu žluté květy.
Léčivý je totiž hořec žlutý. V bylinářských knihách se doporučuje jeho nálev použít pro zlepšení zažívání, chuti k jídlu nebo podporu trávení. Pomáhá dokonce i proti hlístům a má protirevmatické účinky. To vše asi krkonošské báby kořenářky dobře věděly. Když kořen naložily do lihu, bylo prý z nálevu i antidepresivum.
Amarogencin, nejvíc hořká látka na světě
Za dobrými účinky na trávení hledejme hořčiny, těch kořen hořce (ostatně odtud vychází i jeho název) obsahuje mnoho. Jen jedna z těchto látek je ale tak hořká, že tuhle její vlastnost označují odborníci číslem 58 milionů. To je pro představu taková hořkost, že byste půl čajové lžičky museli rozpustit v 8 zahradních bazénech, abyste přestali cítit hořkou chuť na jazyku. Z toho je patrné, že na výrobu hořcouky stačilo opravdu pár drobků sušeného kořene hořce nějakou dobu macerovat.
Recept na hořcouku měla každá chalupa jiný
Staří horalé byli zejména při výrobě různých likérů a kořaliček velmi vynalézaví. Do pitelné podoby dokázali zpracovat takřka vše z pomyslné Krakonošovy zahrádky. A tak jste se mohli setkat třeba s jaloucoukou, větroukou, višňoukou, ořechoukou a hlavně zmiňovanou hořcoukou, které také říkali enciánka. V každé chalupě měli ale recept svůj, protože pouhý macerát se vylepšoval různými vůněmi, kořením a příchutěmi. Někteří si na hořcouce založili i slušnou obživu.
Dá se hořcovka vyrobit doma?
Teoreticky si hořcovku můžete vyrobit sami, jenže sběrem hořců na horách budete riskovat střet se zákony na ochranu přírody. Je mnohem jednodušší, když si ji přivezete z hor jako originální suvenýr. Dnešní výroba hořcovky má přesná pravidla a používají se na ni hotové výluhy hořce žlutého. Dnešní výrobci si stejně jako boudaři střeží recept v tajnosti. Až tedy pojedete do Krkonoš, vyzkoušejte sami tamního předchůdce fernetu.
