V Mladči nejsou jen jeskyně, stávala zde i tvrz

18. březen 2021

Mladeč je vsí obecně známou zejména díky zdejším jeskyním. Obec však svou historii začala psát ještě mnohem dříve, než někdo vůbec tušil, že by zde nějaké jeskyně vůbec mohly být. A nebyla to historie zanedbatelná.

Nejstarší osídlení zdejšího kraje ovšem máme potvrzeno právě z jeskyní. A bráno doslova, je Mladeč nejstarším vesnicí obývanou moderním člověkem vůbec. Nálezy nám potvrzují, že zde pradědeček Kromaňonec řádil už téměř před 40.000 lety.

Starší ze dvou kaplí v centru Mladče

Pozoruhodné jsou zprávy o slovanském hradišti na Plavatisku – ostrohu vrchu Třesína přímo nad dnešními jeskyněmi, ale bližší informace o tomto místě v literatuře chybí. Archelologická zpráva z roku 1928 potvrzuje nález osmi hrobů. Původně se snad mělo nalézt dvanáct koster dospělých lidí a tři dětské lebky. Lebky byly obloženy kameny. U nich byly nalezeny esovité záušnice z bronzu a olova. Dále se měly najít i popelnicové nádoby zdobené vlnovkou.

Starší ze dvou kaplí v centru Mladče

Mladeč původně patřila k biskupským statkům spravovaným z Mohelnice. V roce 1350 se objevuje v listinách jistá Markéta z Mladče. Už v roce 1371 však byla vesnice připojena k panství úsovskému. Obec však byla pronajímána různým manům, kteří si právě na místě někdejšího hradiště měli postavit malou tvrz či hrádek. V dobových listinách se o ní mluví poměrně často, žádné zbytky se však do dnešních dnů nezachovaly. V roce 1830 však prý byly rozvaliny ještě znatelné.

Třesín - cesta z Mladče do Řimic

Součástí úsovského panství byla vesnice až do konce patrimoniální správy. I díky tomu byl na katastru Mladče, v lese Doubrava za řekou Moravou postaven už v roce 1690 lovecký zámeček, kolem nějž vznikla osada Nové Zámky. Už v 16. století jezdily do Doubravy lovit i korunované hlavy. Třeba císař Maxmilián či Rudolf II. s bratrem Matyášem. Už tehdy zde byl postaven malý letohrádek. Později právě kolem zámku vyprojektoval architekt Hardtmuth proslulý areál, který dodnes obdivují turisté.

V Mladči začíná naučná stezka po Třesíně

Vraťme se však do Mladče. Už v roce 1407 je na mlýnském náhonu u obce zmíněn mlýn. Kromě toho byli většinou místní obyvatelé zemědělci. Sídlila zde však i panská hájovna a příležitostně se zde v lese pálilo i vápno.

Od roku 1877 měla Mladeč vlastní školu. Farní správu vykonával kněz v Měrotíně. V roce 1826 byly při těžbě kamene pro výstavbu silnice objeveny Mladečské jeskyně. Původní jméno Bočkova díra, dostaly po Bočkovi z Kunštátu, který zde měl loupit na zemské stezce a poté měl zkamenět v jeskyni do podoby největšího stalagmitu. Jeskyně byly veřejnosti zpřístupněny až v roce 1918.

Mladeč má překrásné okolí, kterým se člověk může toulat týden a stále najde pozoruhodnosti, které jej nenechají chladným. Samotná obec je na památky poměrně chudá. Kromě malé kapličky sv. Eustacha z let 1931-32 v severní části obce a několika křížů, turistu zaujme novostavba zdejší kaple sv. Floriana a sv. Barbory vysvěcená v roce 2003. Pozoruhodná je rovněž pomník padlým ze světových válek, který je k vidění rovněž na návsi a lípa svobody vysazení v roce 1918.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.