V Muzeu silnic ve Vikýřovicích uvidíte, jak vznikaly základy dnešní dálnice D1

„V prvé řadě hrdost na to, co naši předci dokázali, co později komunisté v 50. letech zašlapali do země a 60. letech velice obtížně oprašovali,“ tyto pocity si pravděpodobně odnese návštěvník výstavy podle jeho autora, dálničního historika Tomáše Jandy.

Z výstavy PRAHA-BRNO-ZLÍN v Muzeu silnic ve Vikýřovicích |foto: Blanka Mazalová

„Pokud srovnáme ty jejich návrhy a použití mnohých návrhů dnešní dálnice D1 mezi Prahou a Humpolcem, vidíme příkladně, že dálniční most přes údolí potoka Šmejkalky u Senohrab je použit a dálnice je po něm vedena. Oni by žasli, ale vidíme také jejich perfektně odvedenou práci,“ přibližuje Janda a vede mě k unikátu výstavy, velkému vrstevnicovému modelu. „Jedná se o ruční práci. Ten model byl velice drahý i ve své době. Byl postaven v letech 1941-1942. Ukazuje nám střed tehdejší dálniční sítě, řekněme kilometr nula, ze kterého se rozbíhaly silnice na České Budějovice, Plzeň, Lovosice a Berlín a dále Náchod a Brno,“ popisuje dálniční historik.

Z výstavy PRAHA-BRNO-ZLÍN v Muzeu silnic ve Vikýřovicích |foto: Blanka Mazalová

Nechybí ani model silničního jeřábu, na dnešní dobu se zdá těžkopádný a trochu jednoduchý. A právě mosty prý byly chloubou prvorepublikových inženýrů. O československé autostrádě už ale podle dálničního historika Tomáše Jandy snil Jan Antonín Baťa. Slavnostního výkopu se dálnice Praha-Humpolec dočkala až 2. května 1939 v 9 hodin. Byl to ale prezident Edvard Beneš, který v roce 45 dekretem nařídil dokončení dálnice. Víc se o ní dozví návštěvníci Muzea silnic ve Vikýřovicích u Šumperka. Čas mají do 21. září.