V Nivě na Prostějovsku mají rezervaci uprostřed návsi
Niva je středně velká vesnice v nejvyšších partiích Drahanské vrchoviny. Kromě malebného okolí se může pochlubit zvláště chráněným územím přímo uprostřed obce. Návesní niva, je mokřadní louka, která je domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů i přesto, že je ze všech stran obklopena domy a silnicí.
Přestože vypadá krajina kolem Nivy jako mírně zvlněná roviny, neměli bychom se tím nechat zmýlit. Nadmořská výška obce dosahuje k 600 metrům a zejména v zimních měsících umí být podnebí v obci pěkně drsné. I přesto byla obec založena již před rokem 1347. Do konce II. světové války nesla jméno Hartmanice. Vlivem trendu počešťování německých názvů získala osada nové jméno Niva.
Pramenná louka dala obci nové jméno
Toto pojmenování nebylo zvoleno náhodou. Celá oblast je totiž významnou pramennou lokalitou. Desítky studánek a malých potoků zde vystupují na povrch a napájejí také četné rybníky a tůně, které se v okolí vsi nacházejí. V okolí obce je několik nivních luk, které jsou zdrojnicí vody pro několik zdejších vodotečí. Nejpozoruhodnější však je ta, která se nachází přímo uprostřed vesnice.
Stavět se zde nedalo, orat také ne, tak se niva zachovala
Přírodní památka Návesní niva zvolila svůj název opravdu trefně. Mokřadní louku s mnoha prameny totiž najdeme uprostřed zástavby. Na severní straně stojí škola, po delších stranách přibližně obdélníkového území vedou silnice a podél nich stojí obytné domy a z jižní strany mokřad uzavírá další komunikace a za ní hospodářské budovy. A uprostřed toho všeho kvete stovkami květů podmáčená louka.
Důvod, proč se dochovala v téměř původním stavu až do dnešních dní je právě vysoká vlhkost. Ta neumožnila toto území nijak hospodářsky využít. Stavět se zde nedalo, také nějaká úprava pro veřejné prostranství by byla příliš nákladná a tak návesní Niva sloužila pouze pro kosení trávy.
Chráněné území vyhlásili až před čtvrt stoletím
Díky tomu se zde podařilo udržet unikátní biotop pro rostliny i živočichy. Asi nejvýznamnější je zde výskyt všivce lesního a prstnatce májového, ale kvetou tady i mnohé další druhy rostlin. Kromě toho je louka významném stanovištěm pro obojživelníky a hmyz. Pozoruhodný je zejména výskyt motýlů, kteří mnohdy patří mezi kriticky ohrožené živočichy.
Louka je ve velmi dobrém stavu a to i přesto, že zde byla přírodní památka vyhlášena až v roce 1989.
To však neznamená, že se o tuto louku není potřeba starat. Pravidelné kosení zajišťuje, že se zdejší biotop nezaplevelí rostlinami, které by původní chráněné druhy zničily. I díky tomu je tam možné třeba z autobusové zastávky v květnu a červnu sledovat stovky fialových květů prstnatce a k tomu poslouchat neopakovatelný žabí koncert.
Kdo by se chtěl do obce vydat, vede sem nejen dálková turistická trasa z Boskovic do Vyškova, ale také hned několik cyklotras.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V Íránu se ozvaly exploze. Podle médií protivzdušná obrana sestřelila tři drony nad Isfahánem
-
Závan mečiarismu. Změní syn bývalého šéfa policie slovenskou tajnou službu na nástroj pomsty?
-
Na pupečníku tkaničku, ve tváři tiky z alkoholového syndromu. Dnes je Dominika sebevědomá tanečnice
-
Kadyrova ‚drahého bratra‘ zatkla policie v Dagestánu. Osvobodit ho přijelo čečenské komando
