V Olomouci začal fungovat unikátní meteorologický systém, který upozorňuje na extrémní počasí

Od začátku roku začal v Olomouci fungovat meteorologický varovný systém, který v Česku nemá obdoby. Vytvořili ho geografové a klimatologové z Univerzity Palackého. Systém varuje před extrémními srážkami, větrem, vysokými či nízkými teplotami nebo smogem. Navíc může lidem pomoci třeba při uplatnění pojistky po živelné události. Varovná SMS doputuje na magistrát a ten v případě nebezpečí upozorní obyvatele města.

Výstražnou SMS posílá osm meteorologických stanic z metropolitní sítě úředníkům na olomoucký magistrát a také tvůrci jedinečného systému, klimatologovi Miroslavu Vysoudilovi. „Každá stanice obsahuje čidla, přičemž systém je nastavený tak, že odečet se děje každou minutu. Každý den ráno jsou hodnoty naměřené za uplynulých 24 hodin odesílány na vzdálený server, kde jsou data uložená. Pokud nastane kritická situace, systém odesílá informace okamžitě formou SMS na klíčové uživatele,“ vysvětluje.

Čidla vyhodnotí rizika v dané Olomouce. Počasí a klimatické podmínky se můžou místo od místa lišit. Reagují na zadané extrémy dešťových srážek, vysokých či nízkých teplot, které doprovází inverze, mlhy nebo třeba smog. Silné nárazy větru zase nesou riziko bleskových městských povodní. Magistrát pak podle Vysoudila zvolí vhodnou formu, jak lidi varovat: „Rozhlas, webové stránky, dokonce takzvané chytré zastávky městské hromadné dopravy, kde běží jízdní řády, i tam může ta informace proběhnout.“

Vedoucímu odboru ochrany z olomouckého magistrátu Janu Langrovi se systém olomouckých geografů velmi zamlouvá. Kromě včasného varování na extrémy všeho druhu pomůže lidem i při uplatňování pojistky při náhlé mimořádné události. „Může být někdy obtížné posoudit, zda to bylo skutečně důsledkem toho klimatického jevu, anebo nějakou jinou příčinou. V případě, že máme relevantní data, můžeme jednoznačně stanovit základní příčinu a následně vydat občanům příslušné potvrzení, aby mohli uplatnit náhradu škody,“ dodává Langr.

Podle autorů projektu podobný systém v takovém rozsahu v tuzemsku neexistuje. Do konce loňského roku ho olomoučtí přírodovědci zkoušeli v pilotním režimu, od ledna funguje naostro.

autor: bam
Spustit audio