V olomoucké laboratoři zkoumají rostliny podezřelé z nákazy nebezpečnou bakterií
Po nebezpečné bakterii, která zabíjí rostliny, v těchto dnech usilovně pátrá zemědělský zkušební ústav. Konkrétně jeho laboratoře v Olomouci.
Bakterie Xylella fastidiosa se do Česka dostala v únoru v zásilce rostliny s názvem Vítod myrtolistý. Po celé republice je prodávaly ji řetězce hobymarketů. Teď po více než čtyřiceti podezřelých rostlinách pátrá zkušební ústav zemědělský.
„V lednici uchováváme vzorky. Jsou zde extrakty z rostlin, které jsou pravděpodobně napadeny bakterií Xylella fastidiosa,“ ukazuje drobné zkumavky v lednici laborantka Kateřina Tománková.
Ze zhruba pětačtyřiceti podezřelých rostlin rozprodaných po celé republice se inspektorům zatím podařilo najít jednu. Minulý týden ji dohledali na Kladensku. Teď ji v Olomouci zkoumají podle přísných evropských norem. Do několika dní výsledky potvrdí, jestli i ona je nositelem zhoubné bakterie.
Pátrání dalších vítodech není podle Věry Košťálové z rostlinolékařské inspekce vůbec jednoduché: „Pokud si tyto rostliny zakoupili zákazníci běžně v zahradnických centrech, tak se dají těžko dohledat. Proto apelujeme a zákazníky, aby se přihlásili, pokud budou rostliny jevit příznaky napadení.“
Důležité je, aby lidé na výzvu inspektorů zareagovali a dali vědět, pokud si vítod z nebezpečné španělské zásilky v hobby marketu koupili. Pak už je to práce pro laboranty: „Odebírá se část rostliny, většinou větve a letorosty, které se zabalí do plastového sáčku, dobře se uzavřou, úředně zapečetí a odešlou do diagnostické laboratoře v Olomouci,“ dodává Košťálová.
To, že námi koupenou rostlinku napadla nebezpečná bakterie podle Jaroslava Horkého z diagnostické laboratoře, nemusíme jako laici poznat.
Bakterii přenáší některé druhy hmyzu a šíří se tak na další hostitelské rostliny. Jsou jich stovky - od ovocných a okrasných rostlin až po vinnou révu. A právě v tom podle ředitele ústavu Dana Spáčila tkví zákeřnost bakterie xylelly: „Je možné i zasažení kulturních plodin, jak například vinné révy a některých dalších hospodářsky významných, pěstovaných druhů.“
Podle něj - kdyby se bakterie rozšířila do volné přírody, následky by byly katastrofální. A tak evropská směrnice mluví jasně: každou napadenou rostlinu zničit, současně s ní všechny hostitelské rostliny v okruhu sto metrů.
Navíc lék proti bakterii zatím neexistuje. Funguje jen prevence. A tak inspektoři znovu opakují - všímat si neobvyklého chřadnutí rostlin. Bakterie se totiž už mohla rozšířit na okolní rostliny v zahradách, navíc příznaky se můžou provit až po delší době.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ruští úředníci utíkají z okupovaných území Ukrajiny. Kremlem slibovaný kariérní růst se nekoná
-
Zdravotnictví už nyní částečně selhává. ‚Nemůžeme mít každé čtyři roky novou reformu,‘ říká náměstek
-
Na americké univerzity se pozvolna vracejí 60. léta. Protesty mohou ovlivnit volby, soudí Klvaňa
-
Rusko využilo ‚dělostřeleckého sucha‘ a škody na frontě budou cítit několik měsíců, píší média