V olomouckém výzkumném ústavu se nechovají včely jen na med. Pomáhají vědcům

Jak vypadá netradiční spolupráce vědců a včel a co tomuto užitečnému hmyzu na lánech výzkumného ústavu nejvíc chutná? Včely tu mají výsadní postavení: „Původně včely sloužily na ten účel, ke kterému je dnes používáme. Na opylování cizosprašných rostlin,“ říká přírodovědec Karel Dušek.

Včelstva přenášejí do miniúlků ve speciálních boxech, které připomínají skleníky. Uvnitř je jejich království, tak aby se pyl z různých výzkumných rostlin nemíchal: „Tady jsou špenáty, mkrve, košťáloviny. Na našem pracovišti je 10 000 položek zeleniny a 1 200 položek léčivých rostlin,“ vyjmenovává Karel Dušek.

Jinak by zeleninu museli pěkně štětečkem opylovat sami výzkumníci. Včely nejsou vůbec vybíravé, navíc jim nechybí smysl pro spolupráci: „Dáváme tam třeba tři různé druhy. A jak je to v pohádce, tak včely se rozdělí na tři části a každá ta parta opyluje ten svůj druh. Až to doopylí, tak ta parta, která třeba opylovala kedluben, se rozdělí na půlku a jdou pomoct těm dalším dvěma partám,“ popisuje Dušek.

Včelí úl v olomouckém výzkumném centru|foto: Blanka Mazalová

Pro olomoucké vědce jsou včely zkrátka pravou rukou. A tak si je předchází: „Mají úplně všechno. Já bych chtěl být u nás včelou,“ usmívá se Karel Dušek.

Včely se tu mají jako na zámku. Dokonce se dožívají trojnásobné délky života - zhruba 90 dní. Za jejich vědecký přínos jim výzkumníci nechávají v úlech med. Ale mezi námi, prý není oč stát.

Je v něm cítit aroma česneku, cibule, zkrátka zeleniny, kterou právě opylují. „Je tam takový cibulový nádech. Chťově je to hrůza. Ale tu chuť zase vyvažují účinné látky,“ dodává Karel Dušek.