V padesáti až na vrchol. I o tom jsou Houpací koně a jejich koncerty

27. říjen 2017

Dalo by se říci, že Houpací koně jsou něco jako „krušnohorští Priessnitz“. Obě kapely začínali přibližně ve stejnou dobu, jde o kytarovky se svébytnými texty, jen kouzlo Koní odkrývají posluchači až v posledních letech.

Mohou za to především výborná alba Everest (2013) a zatím poslední Kde jste mý přátelé dneska v noci (2016). Everest byl zlomový, kromě chvály kritiky se skupina dočkala i nominací na několik prestižních cen včetně Anděla.

To vše pomohlo k tomu, že Houpací koně se z nejlepší neznámé domácí kapely stali klubovou veličinou, o které se ví. Zdálo se, že kapela po čtvrtstoletí na scéně je na svém vrcholu, který bude těžké byť jen zopakovat.

Nestalo se. Album Kde jste mý přátelé dneska v noci je ještě lepší než jeho předchůdce. Těžko hledat hity na první poslech (byť třeba Mlýny nebo Srpen by jimi mohly být), ale o těch Koně nikdy nebyli. Jejich síla je jinde.

Ať už z počítače, CD nebo vinylu dokážou kolem vás vytvořit mlžný opar atmosféry, ve které se rychle ztrácí všechno kromě hudby a textu. Příběhy vás dokonale pohltí, přinutí unavený mozek zase pracovat na plné obrátky.