V pardubickém podzemí je k vidění zasypaná středověká studna. Před pár lety najednou ožila květinami
Tajemné pardubické podzemí není jen tím, o kterém mluví legenda – ta o tajné chodbě z hradu Kunětická Hora až k sedm kilometrů vzdáleným Pardubicím. Pardubické podzemí je skutečné. A vytváří labyrint pod třemi budovami dnešní krajské knihovny na Perštýnském náměstí. Ty pocházejí nejspíš z přelomu 15. a 16. století. A hned první z nich přímo navazuje na slavnou Zelenou bránu.
Dům č. p. 77 stojí hned u vjezdu na Pernštýnské náměstí. Kdysi v něm býval zájezdní hostinec. Známý je také tím, že ho v 19. století vlastnil první občan židovského původu, který se tak dostal mezi pardubické měšťany, proti čemuž někteří z nich důrazně protestovali. Současná podoba domu je po zrestaurování skvělou ukázkou toho, jak vypadaly opravené pardubické měšťanské domy po dvou velkých požárech na počátku a v polovině 16. století.
Vybudovat podzemní prostory je v Pardubicích kvůli jílovitému podloží a blízkosti řek komplikované dodnes. Naši předkové to ale dokázali. Třeba právě z domu č.p. 77 jedno takové vede, a to hned několik desítek metrů. Pod zemí je tak propojený s dalšími dvěma domy. A pod domem U zlatého beránka se nachází nejzajímavější podzemní část.
Tam je totiž ve sklepení něco, co vůbec není obvyklé. Jeho podlaha je vyložena valounkovou dlažbou. Naši předci si na přelomu 15. a 16. století dali tu práci, že vyskládali do podlahy oblázky zřejmě z nedaleké řeky Chrudimky a vytvořili tak půvabnou a unikátní mozaiku. Kdy přesně a proč tomu tak bylo, nevíme. A v pardubickém sklepení je i řada dalších záhad. Jedna se týká třeba studny pod podlahou domu v prvním domě knihovny.
Dnes nad ní chodí čtenáři knihovny po skleněné desce. Středověká studna pochází pravděpodobně z počátku 15. století. A přestože je už desítky let zakonzervovaná a zasypaná pod sklem, stále žije. Jednoho dne tam totiž začaly růst a kvést květiny. Už několik let je to stejný koloběh. Každé jaro vykvetou, na zimu zmizí, aby se na jaře zase objevily.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka