V Rýmařově můžete na archeologické lokalitě Hrádek odhalit místo nejstaršího osídlení města
V centru Rýmařova na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji najdete kousek od náměstí pozoruhodné místo. Externí muzejní expozici pod širým nebem. Archeologická lokalita Hrádek se nachází na jednom z nejstarších míst zdejšího osídlení. Na dobu středověku upomíná půdorysná replika městského hrádku, který tu stával od druhé poloviny 13. století do roku 1405, kdy byl vypálen. Součástí je i rozsáhlá i expozice jesenických hornin.
Hrádek před staletími vyrostl jako opevněné správní centrum, pod jehož ochranou pak založili němečtí kolonisté město Rýmařov. Centrum řídilo osídlování oblasti a bylo zapojeno do městské fortifikace.
Dnes jsou na tomto místě nově vytvořené kamenné základy někdejší obytné budovy městského hradu s přistavěným otopným zařízením. „Bylo to spíše menší sídlo, proto se mu už za Němců říkalo Burgstadlt, takže ne hrad, ale skutečně hrádek. Mohl mít tak dvě patra a sloužil i jako věž na pozorování blížícího se nepřítele,“ vysvětluje historik Michal Vyhlídal z Městského muzea Rýmařov.
Kolem dokola byl příkop, součástí centra byly opevněné palisádové hradby a uprostřed stála jednoduchá architektura na čtvercovém půdorysu. Vnitřní obytná část Hrádku má plochu zhruba šest krát sedm metrů. „Je tu i takový zvláštní výklenek, kde se údajně přikládalo. Vytápěla se vnitřní část a z té byl vzduch rozháněn do ostatních místností. A byla tu i huť k tavení zlata,“ dodává historik.
V huti se tavilo zlato z okolních dolů a rýžovišť ještě ve 14. století. „V muzeu máme soubor tavicích destiček na zlato, protože to tehdy byl skutečně unikátní způsob tavby, který byl zdokumentován zatím pouze tady u nás v Rýmařově,“ říká Michal Vyhlídal.
Jde o keramickou destičku, která v primitivním žárovišti odolala vysokým teplotám při tavení. „A z toho syrového materiálu se zlato postupně začalo odtavovat a zachycovalo se ve speciálních nádobkách, které pak sloužily dál k odlévání. Naleziště zlata byla všude kolem, zlato se tady hodně i rýžovalo. Jsme ostatně v oblasti, která je hodně bohatá na kovy.“
Výzkumy archeologů
V létě roku 1405 byl Hrádek po ukončení válek moravských markrabat dobyt zemskou hotovostí a s přilehlou částí města se stal obětí požáru. Pak už nebyla tvrz nikdy obnovena. Po masných krámech v druhé polovině 15. století se zde usadil hrnčíř a vyráběl až do 17. století exkluzivní bílou keramiku.
V 70. letech minulého století se uvažovalo o nové zástavbě, ale lokalitu dostali do rukou archeologové s místním historikem Jiřím Karlem a začali provádět výzkum. Ten odhalil plno nálezů a umožnil popsat historii Rýmařova.
Jestliže je Hrádek zajímavou lokalitou pro fanoušky archeologie a historie, bude je stejně jako terén bavit návštěva místního muzea. V expozici uvidí i bustu archeologa Jiřího Karla. Jeho archeologický výzkum na Hrádku dokumentuje spousta černobílých fotografií. Prosklené vitríny pak představují sbírku nejrůznějších archeologických nálezů.
Kromě tavicích destiček najdete za skly třeba kančí kly, plátek skandinávského brnění, kahan, šachové figurky nebo zbytky kování. „Co je zajímavé, byly tady nalezeny nůžky a dokonce jehla. To vypovídá o místní textilní tradici,“ vysvětluje Michal Vyhlídal.
Výzkum Hrádku probíhal ve dvou fázích. Od roku 1969 až do roku 1973, pak od roku 1976 až do roku 1988. Následně bylo naleziště zasypáno a po Sametové revoluci v 90. letech přišel nápad na oživení historie místa. Následně vznikly první plány na vybudování repliky půdorysu, která zde vznikla v roce 2002.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
