V začátcích mě nejvíc bolel zadek, říká raftařka Hana Kaňkovská
Je z cyklistické rodiny, bratři Jiří, Martin, Josef a Alois jezdili, respektive jezdí na kole, přidali se k nim synovci a neteře. Hana původně chtěla taky, ale sourozenci jí to zatrhli. „Tvrdili, že cyklistky mají velké zadky, a to rozhodlo,“ usmívá se. Věnovala se pak atletice, v Bělkovicích běhávala Ligu stovkařů.
S vodáky trávila hodně času, měla mezi nimi přítele. Nabídli jí, jestli se nechce přidat. Přestože byla na pohyb a zátěž zvyklá, dostala pořádně zabrat. Rafting je technicky úplně jiný pohyb, než třeba cyklistika.
Umět číst vodu, chápat tekoucí řeku, vědět, jak se člun chová na kanále a jak na řece, to všechno musí člověk zvládnout.
„Říkala jsem si zpětně, že jsem ráda, že to se mnou holky vydržely, protože začátky fakt nebyly jednoduché. Byla jsem jak pytel brambor,“ upřímně dodává mistryně světa z Kostariky z roku 2011. Zkušenost je k nezaplacení, chce to jezdit, jezdit, jezdit.
Raftaři trénují samozřejmě i v zimě. Běžkuje se, což Hanku Kaňkovskou moc nebaví. Trenéra nemají, zastupuje ho kapitánka Míša Kratochvílová. „Když zimu ošidíme, jaro se pak hned zeptá, co jste dělali? Dost to potom bolí,“ dodává.
První závody začínají koncem března, jakmile voda trochu povolí, musí se trénovat. Zima ne-zima. „Nejdůležitější je dobré vodácké vybavení, termo prádlo, neopren, nepromokavé kalhoty, ve kterých se sice obtížně hýbete, ale dobře chrání tělo před nízkou teplotou. Vypadáme v nich jako tučňáci,“ říká skvělá raftařka.
Na podzim loňského roku absolvovala mistrovství světa ve Spojených arabských emirátech. Ve čtyřicetistupňovém vedru, za minimálního zájmu diváků.
„Bydleli jsme v hotelu, připadali jsme si jako v luxusním aquaparku. Normálně spíme ve stanech a třeba hodinu jdeme k vodě, abychom mohli závodit. Tady to bylo jako z jiného světa,“ popisuje.
Vodu přivedli v potrubí z moře, odsolili ji a vyčistili. Čtveřice Hana Kaňkovská, Kateřina Vacíková, Lenka Bauerová a Michaela Kratochvílová skončila druhá. V říjnu je čeká mistrovství světa v Japonsku na šestimístných člunech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
