V zámeckém parku v Čechách pod Kosířem romantická rozhledna s cimbuřím připomíná hradní věž. A možná tu kdysi opevněné sídlo stávalo
Rozhledna u zámku je dílem parkové architektury, kterou se mimo jiné proslavil významný rod Silva-Tarouců, jehož příslušníci v Čechách pod Kosířem sídlili od 18. do 20. století. V těchto místech ve středověku bývalo centrum vesnice.
První zmínka o tvrzi pochází z roku 1359. Mezi lety 1512–1550 je uvedena jako pustá. Poté byla obnovena zřejmě na jiném místě a v 17. století přestavěna na zámek.
Usilovný výzkum podnikli badatelé z týmu Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého při hledání staré tvrze. Podle závěru jejich poznatků mohla stát na vyvýšenině asi 140 metrů jihovýchodně (ve směru ke Služínu) od rozhledny v parku.
„My jsme se v našem bádání pokoušeli lokalizovat, kde ta stará původní tvrz stála. Věnovali jsme tomu veliké úsilí. Kolegové podnikli rozsáhlý geofyzikální výzkum terénu parku, kde se snažili najít zbytky zdí té staré tvrze. A musím přiznat, že jsme v tomto bádání nebyli úplně úspěšní, i když to úsilí bylo opravdu enormní. Přesto se domníváme, že se nám zhruba podařilo lokalizovat, kde ta stará původní tvrz v Čechách pod Kosířem stávala. Pravděpodobně jihovýchodně od současného zámku na území parku kolem dnešní rozhledny nebo vyhlídkové věže. Dochovala se nám mapa z 2. poloviny 18. století, na které v tomto místě nacházíme kostel. A většinou ta původní stará sídla šlechty nebo i jiné vrchnosti stávala poblíž církevních staveb. Stará tvrz v Čechách pod Kosířem je ve 14. století dokonce označována jako hrad. To znamená, že se muselo jednat o větší sídlo a nejen o nějakou drobnou dřevěnou stavbu,“ říká vedoucí výzkumného týmu David Papajík.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
