Války se nesmazatelně zapsaly do dějin Klopotovic na Tovačovsku
Klopotovice nepatří k největším vesnicím Tovačovska, jejich historie je ale o to zajímavější. Dodnes se dochovaly stopy dávné minulosti v památkách i letopisech.
Nálezy při těžbě hlíny na stavbu domů prozrazují, že obec a její okolí obývali lidé už nejméně od 5. či 6. století. To je přibližně doba příchodu prvních slovanských kmenů. Počátky obce odborníci spojují právě se slovanským osídlením zdejší krajiny, kdy vznikla na lehce vyvýšené terase nad řekou Blatou současná ves.
Historie Klopotovic se začíná psát listinou vydanou v roce 1213. Tehdy byla vesnice rozdělena na několik dílů, které ale všechny patřily církevní vrchnosti. Část vlastnil klášter sv. Petra v Olomouci, část probošt Štěpán, který ji však později také věnoval mnichům. Později byla vesnice přičleněna do správy tovačovské vrchnosti. Patřila však stále klášteru, který pánové ochraňovali, a proto měli právo obec spravovat.
Osudy obce se poměrně pokojně odvíjely až do doby třicetileté vály. Tehdy byla vesnice krutě postižena válečnými událostmi a 15 rodin ji opustilo nebo podlehlo následkům válečného běsnění. Snad i proto po třicetileté válce zřídila tovačovská vrchnost ve vesnici hospodářský dvůr, který spravoval pozemky opuštěných statků. První zmínky o dvoře máme již z roku 1657. Ve dvoře robotovali zejména obyvatelé okolních obcí, ale ani klopotovičtí neměli na růžích ustláno a pro nemístné roboty si v roce 1731 dokonce stěžovali u samotného císaře. Bohužel marně.
Nejen třicetiletá válka, ale také boje s Prusy v letech 1756 a 1763 Klopotovice poznamenaly, když Prusové několikrát obec vyplenili. Nejinak tomu bylo v roce 1866 při další prusko-rakouské válce. Nejprve rakouské vojsko v počtu 10 tisíc vojáků tábořilo na polích u vesnice a po bitvě 15. července je vystřídal celý pruský armádní sbor. Vojska plenila, rabovala a ničila úrodu a válečné škody dosáhly výše přes 30 tisíc zlatých. Sám císař slíbil obci nápravu, ta však byla jen asi desetinová.
První a druhou světovou válku připomíná několik památek
Deset obyvatel obce pak padlo na frontách první světové války a své si obec užila i v roce 1945, kdy se ocitla na frontové linii ruských a německých vojsk a krutě se o ni bojovalo. První světovou válku připomíná pomník padlých před někdejším dvorem a druhou hned vedle pomník osvoboditelům. Pozoruhodnou připomínkou válečných událostí je socha Panny Marie Svatokopecké na severovýchodním okraji obce s nápisem vzdávajícím díky za záchranu obce v posledních pěti dnech války.
Není to však zdaleka jediná památka obce. Asi nejviditelnější je nedávno opravená sýpka někdejšího hospodářského dvora. Pochází patrně z 18. století a dokonce se uvažovalo, že by právě v ní mohla sídlit místní škola. Z roku 1810 je zdejší kaple sv. Jana Nepomuckého. Její zasvěcení jen podtrhuje asi nejstarší památka vesnice, barokní socha sv. Jana z Nepomuka datovaná do roku 1740. Kromě ní zde najdeme ještě několik drobných sakrálních památek, včetně další sochy Panny Marie nad vesnicí u cesty do Biskupic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.